Gita Zbavitelová: Summit Netanjahu-Trump. Izrael získal, co chtěl
První schůzka premiéra Binjamina Netanjahua s Donaldem Trumpem v roli prezidenta splnila převážnou většinu izraelských očekávání, třebaže ne úplně všechna. Provázela ji však velká vstřícnost obou stran, a Netanjahu tak možná podnikne i kroky, které za Baracka Obamy odmítal.
Za to se může těšit na neochvějnou americkou podporu a důslednou obhajobu Izraele na mezinárodní scéně, kterou Trump potvrdil. Nejen to Netanjahua potěšilo. Trump se také překvapivě odklonil od tradičního amerického závazku usilovat o vznik samostatné Palestiny, i když výslovně ji neodmítl.
Vágně prohlásil, že je mu jedno, zda budou na současném území Izraele dva státy nebo jeden, „hlavně když se řešení bude zamlouvat oběma stranám“. Nemenší spokojenost Netanjahua vyvolal i výrokem, že Palestinci se musí zbavit nenávisti vůči Izraeli a přestat s oslavováním teroristů a podněcováním.
A do třetice Trump udělal Netanjahuovi radost jednoznačným ujištěním, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň.
Méně úspěšný byl premiér v otázce rozšiřování židovských osad. Trump jakoby mimochodem poznamenal, že Izrael by měl výstavbu „trochu zbrzdit“. Netanjahuův kabinet se těšil, že mu dá nová americká vláda po osmi letech kritiky Baracka Obamy volnou ruku, ale jestli to měl Trump v úmyslu, očividně si to rozmyslel.
Uznat anexi Golanských výšin?
Možná k jeho změně názoru přispěly rozhovory s arabskými politiky – s jordánským a saúdským králem, egyptským prezidentem a nedávno i s Palestinci, s nimiž ale jednali pouze prezidentovi zástupci. Tyto rozhovory zřejmě stojí i za stále větším váháním Trumpa s plánovaným přemístěním amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které prezident nepotvrdil ani ve středu.
Netanjahu zase nepotvrdil svůj dávný slib usilovat o vznik Palestiny, ale ani ho výslovně nezrušil. Jasně naopak prohlásil, že nehodlá anektovat Západní břeh, jak ho k tomu vyzývají jeho nacionalističtí koaliční partneři. A nakonec také překvapivě připustil možnost určitého omezení výstavby osad na Západním břehu, třebaže nikoli ve východním Jeruzalémě.
Trump už dříve řekl, že osady nepovažuje za „překážku míru“, ale že podle něj „nejsou pro mír dobré“. A izraelsko-palestinský mír je jeho prioritou, zdůraznil ve středu. Netanjahu také Trumpa požádal, aby uznal izraelskou anexi Golanských výšin. Zkoušel to i na Baracka Obamu, ale ten odmítl. Premiér neuvedl, jakou odpověď dostal od Trumpa.
S výsledky summitu může být ale spokojen. Oba státníci byli samý úsměv a kompliment a předháněli se v ujišťování o vzájemném přátelství. Jestli jim vydrží, budou americko-izraelské vztahy po osmi letech chladu, napětí a v závěru až nepřátelství velmi vřelé, a jak naznačila Netanjahuova ochota zvážit omezení výstavby osad, mohl by Trump dokonce Izrael přimět k dosud odmítaným ústupkům. Kdyby se mu to povedlo i u Palestinců, mohlo by dojít i k obnově mírových jednání.
Takové úvahy jsou ale zatím předčasné. Palestinská samospráva z Trumpa nadšená není a její předseda Mahmúd Abbás ve čtvrtek zdůraznil, že se nespokojí s ničím menším než s nezávislou Palestinou s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.