Přínos CETA? Naše průměrná mzda vzroste o 1,40 Kč měsíčně během sedmi let, tvrdí makroekonom
Evropský parlament schválil dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou. Dohoda CETA odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi oběma stranami.
Vyjednávání této smlouvy trvalo sedm let a i nyní jsou slyšet kritické hlasy, které tvrdí, že dohoda může ohrozit až tisíce pracovních míst, sníží ochranu spotřebitelů, škodí životnímu prostředí a chrání velké korporace.
„Evropa dohodou získává, je to dobrá zpráva pro evropský byznys,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin.
Pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta česká, je liberalizace světového obchodu v zájmu všech občanů. „Dopadová studie jasně říká, že v okamžiku, kdy CETA vejde v platnost, navýší se blahobyt českého obyvatelstva o 150 milionů korun. Ale to je jen krátkodobý efekt, dlouhodobé jsou mnohem pozitivnější.“
V případě moderní obchodní dohody jako je CETA pozitiva z našeho pohledu převažují nad negativy. Pozitiva mohou i narůstat s tím, jak se firmy začnou přizpůsobovat nové situaci. Důležitá je také geopolitická otázka. Jsme součástí severoatlantického prostoru, CETA posílí i vazby mezi Evropskou unií a Severní Amerikou a zdůrazní důležitost transatlantických ekonomických vazeb.Lukáš Martin
„Tím, že se schválila smlouva o volném obchodu s Kanadou, dává Evropská unie jasný signál českému byznysu, že liberalizace světového obchodu bude pokračovat a investice mohou přinášet větší zisky. Takže obchodníci a byznysmeni budou mít větší důvěru ve světový obchod, což přinese dlouhodobější dopady,“ chválil dohodu Martin.
Makroekonom a člen expertního týmu ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Šteg upozornil, že smlouva vytváří mnoho problémů nejen pro Evropskou integraci, ale také pro transatlantickou spolupráci a spolupráci s Kanadou obecně.
„Veškeré dopadové studie ukazují, že dopad na parametry obchodu a HDP jsou naprosto zanedbatelné,“ tvrdí odborník.
Oněch uváděných 12 miliard navýšení obchodu je pro obyčejného člověka úžasná suma, ale to činí asi 0,7 % HDP Evropské unie. Čili je to naprosto zanedbatelná částka, která by se mohla nějak podílet na zvýšení blahobytu každého člověka. V České republice je to nárůst průměrné mzdy o 1,40 Kč za měsíc v horizontu sedmi let.Jiří Šteg
Upozornil, že v české dopadové studii vytvořené pro ministerstvo průmyslu a obchodu se uvádí v horizontu sedmi let navýšení průměrné mzdy o naprosto zanedbatelnou částku přibližně 1,40 korun na jednoho zaměstnance.
„Překvapuje mě, že obchodníci tuto smlouvu s takovým nadšením vítají, protože otevírá otázky, které v Čechách nejsou diskutovány,“ upozornil Šteg.
Makroekonom se například obává dopadů na mimořádně komplikovanou zemědělskou politiku nebo na automobilový průmysl. „Například automobilky nepostřehly, že smlouva kodifikuje tzv. local content v automobilech vyráběných v Kanadě na výši 50 % s výhledem na postupné klesání, což může představovat most pro americké automobilky pro vstup na evropský trh.“
„Je moc hezké publikovat čísla o nárůstu HDP a blahobytu, ale když se podíváme reálně, jak je HDP rozdělováno, je třeba se ptát, jaký to přinese přínos pro jednotlivého každého občana České republiky, potažmo Evropské unie,“ konstatoval Jiří Šteg.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.