Řecké univerzity chtějí po vládě, aby snížila počet vysokoškolských studentů na polovinu

Výjimečný není ani příběh čtyř studentů právnické fakulty jedné řecké univerzity, kteří vyhráli první cenu v celoevropské soutěži, kterou si měli vyzvednout v Bělehradě. Ale jejich alma mater neměla peníze na cestovní náklady. Mladí Řekové proto zůstali doma.

Zprávu o tristním stavu řeckých vysokých škol a neradostných vyhlídkách přináší německý týdeník Die Zeit.

Od začátku finanční krize snížila řecká vláda rozpočet na školství o šedesát procent. Od té doby se univerzity snaží najít řešení, jak přežít ve špatně fungujícím systému. Studenty, kteří si příliš prodlužují studium, čeká vyloučení, školy přijímají méně studujících ze zahraničí a řečtí studenti se mají více podílet na vysokoškolské politice – žádné z těchto opatření ale zatím výsledky nepřineslo.

Čtyři největší univerzity se proto minulý týden rozhodly jednat. V otevřeném dopise vyzvaly ministerstvo školství, aby do roku 2018 snížilo počet studentů na polovinu. Řecké vzdělávací instituce jsou silně centralizované a financované ze státního rozpočtu. Na rozdíl od Německa, kde univerzity mohou samy rozhodnout, jak s veřejnými penězi naloží, v Řecku o všem rozhoduje ministerstvo školství. Univerzity nemohou ovlivnit ani objem peněz, které dostanou, ani počet studentů, který smí přijmout.

Řecké univerzity přitom změnu nutně potřebují. Během krize přišlo o práci mnoho vysokoškolských zaměstnanců. Podle odhadů řeckých médií zůstává v současnosti asi jedenáct tisíc míst na vysokých školách neobsazených. Mezi ně se nepočítají místa uvolněná kvůli mateřské dovolené nebo krátkodobému pobytu pedagoga na zahraniční univerzitě. Pro profesory, jako Koniordas Sokratis, je to katastrofa.

„Místo deseti zaměstnanců, kteří odejdou, přijde jeden nový,“ říká sociolog Sokratis, který působí na krétské univerzitě. Náročné výzkumy už dlouho nepřicházejí v úvahu. Úroveň výuky je v porovnání se zahraničím tristní.

Řecko euro.jpg|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Řecko trpí odlivem mozků

Šedesátiletý profesor Sokratis dodává, že kdyby dostal nabídku učit v zahraničí, neváhal by ani minutu. Většina jeho mladších kolegů už ze země odešla, píše německý časopis Die Zeit.

Ale i kdyby ministerstvo školství počet studentů snížilo, problém by se tím zřejmě nevyřešil. Řecko trpí už léta tak zvaným odlivem mozků, kdy zemi opouštějí vysokoškolští odborníci. Podle výsledků některých studií se vystěhovalci vracejí jen zřídka. Jen v období 2010 až 2013 odešlo ze země na 350 tisíc Řeků. Třem čtvrtinám z nich bylo mezi 20 a 39 lety.

Až doposud se odliv mozků týkal hlavně starších absolventů, pokud by se počet studentů skutečně snížil, mohli by si začít odcházet i mladí lidé, kteří jsou zatím bez titulu, nebo jsou zatím jen bakaláři. O odchodu do zahraničí uvažuje i Dimitris Makrystathis, osmadvacetiletý Řek, který získal titul inženýra na univerzitě v Patrasu a teď přemýšlí, že by ve studiích pokračoval v Německu nebo Velké Británii.

„Na každé řecké univerzitě chybí peníze,“ říká mladý inženýr. Učebnice jsou podle něj zastaralé a škola neaktualizuje důležité softwary. Makrystathis, který se angažoval ve vysokoškolské politice, nesouhlasí s tím, aby se počet studentů snížil. Podle něj by se tím finanční tíseň jen vyhrotila. Podobně jako v Česku, je totiž i v Řecku množství peněz pro univerzity závislé na počtu aktivních studentů.

O odlivu vysokoškolských odborníků ví své i doktorand Gikkas Magiorkinis. V roce 2010 opustil Řecko, aby mohl bádat a vyučovat na univerzitě v Oxfordu. Mladý virolog by klidně zůstal i na univerzitě v Aténách, ale prý o něj nikdo příliš nestál. Místo mu sice nabídli, ale výběrové řízení trvalo čtyři roky. Když mu konečně sdělili výsledky, Gikkas už dávno působil v Oxfordu a dobře vydělával.

„Rád bych podporoval řecké vysoké školy, jenže to by mi nesměli házet klacky pod nohy,“ říká osmatřicetiletý virolog. Rektorům obou univerzit dokonce nabídl, že bude za nižší plat učit jak v Oxfordu, tak v Aténách.

Demosntrace v Aténách. Řecko|foto: Martin Dorazín

Jenže univerzity takovou nabídku nemohly z procesních důvodů přijmout. To, co je v jiných zemích běžné, v Řecku považovali za výjimečnou situaci. A tak Gikkas nastoupil do Oxfordu a nyní pracuje v nejmodernějších laboratořích. Do vlasti by se vrátil jedině tehdy, pokud by se v Řecku od základů změnila vláda, píše Die Zeit.

Generace bez vzdělání

Od vypuknutí finanční krize bydlí mnoho mladých Řeků u rodičů, protože si nemohou dovolit vlastní podnájem. Právě je by snížení počtu vysokoškolských studentů zasáhlo neobyčejně citelně. Pro mnohé z nich je už teď nemyslitelné, že by se kvůli studiu měli odstěhovat do vzdáleného města nebo na jiný ostrov, natož do zahraničí. V Řecku tak vyrůstá generace mladých lidí, kterým hrozí, že zůstanou bez univerzitního vzdělání.

Už teď je v Řecku velmi vysoká míra mladých lidí, kteří ani nestudují, ani nepracují. Vědci proto varují před vážnými ekonomickými důsledky spojenými s vystěhovalectvím a vysokým počtem lidí bez vysokoškolského vzdělání. V sázce je ekonomická stabilita země. Bez odborníků také do budoucna klesá naděje na zkvalitnění výuky.

Budoucnost řeckých univerzit je nejistá. Odborníci odhadují, že bez celkové proměny systému vysokého školství se situace nezlepší. I nadále se bude z různých míst ozývat volání po zavedení poplatků za studium nebo příspěvků. Jenže to ústava nedovoluje. Profesor sociologie Sokratis říká, že nikdo nechce na studentech vydělávat. Stejně by se tím nic nevyřešilo. Většina rodin by poplatky za studium neměla z čeho platit.

Podle Sokratise je jediným zdrojem peněz pro školství bankrotující stát. Profesor sociologie proto vidí budoucnost řeckého vysokého školství velmi pesimisticky. Každému řeckému studentovi, který by chtěl odejít do zahraničí, jeho plán schvaluje. Sám má dvě dcery, které studují a pracují ve Velké Británii. V Řecku by nejspíš byly nezaměstnané, uzavírá německý týdeník Die Zeit.