Masaryk na Berlinale nezaujal. Katastrofální scénář, nevkusný sex a upozaděná historie, píší kritici
Životopisné drama Masaryk (v zahraničí jako A Prominent Patient) diváky na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale příliš nenadchlo. Vyplývá to například z recenze amerického Variety. Snímek českého režiséra Julia Ševčíka o synovi prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka měli diváci možnost zhlédnout v pátek ve světové premiéře. Kritici mu vytýkají především ustrnulost, zbytečné zabíhání do fikce či laciné sexuální scény.
„Film zahajují majestátní letecké záběry pobřeží, pak se již Masaryk propadá,“ napsal Kaspar Kamu na serveru The Upcoming. Prvních 30 minut podle něj musí publikum přetrpět procesí v podobě nevkusného sexu, drog a násilí.
Kamu se domnívá, že film sám o sobě se zdá být zmatený a roztržený mezi témata bezmocnosti a beznaděje tváří v tvář fašismu a snahou být zábavný. Uznává, že Masarykovi nechybí ani světlé momenty, ale myslí si, že chabá režie a ledabylý scénář zabránily tomuto potenciálně zajímavému biografickému snímku v rozletu.
V Londýně natáčejí pokračování Lásky nebeské. Bude mít 10 minut a přispěje na charitu
Číst článek
„Historie ustoupila do pozadí, zatímco vyprávění se příliš věnuje otřepaným a vyumělkovaným příběhům protagonistů místo kontextu, ve kterém se odehrává,“ dodal Kamu.
S tím souhlasí i Jay Weissberg z Variety. Podle něj dostal Masarykův příběh až směšně beletrizovanou úpravu, ve které s dobou nesouhlasí ani rekvizity ani přízvuky jednotlivých postav. Samotný historický kontext podle něj nabízí dostatečně dramatický nádech, proto nebylo třeba přidávat ještě vymyšlené zápletky. „A i když od toho všeho odhlédnete, nemůžete stále přehlédnout tu katastrofu, kterou je Masarykův scénář a zmatená struktura,“ píše v recenzi Weissberg.
Wendy Ideová na serveru Screen Daily dílu vytýká také zaneřáděnou časovou osu, která se podle ní pohybuje sem a tam mezi psychiatrickou léčebnou, kde Masaryk navázal přátelství s exilovým německým lékařem Steinem, a opulentními salonky, kde se rozhoduje o východní Evropě. Dodala, že scénky politiků jsou pak okořeněny náhledem do Masarykova večírkového života s všudypřítomným kokainem.
Výběr míst podle Ideové přidává na atmosféře filmu, ačkoli tempo snímku je ustrnulé. „Je zde několik střihů, které místo aby posunuly příběh vpřed, očividně opakují stále dokola to samé,“ uvedla kritička s tím, že výkony některých vedlejších postav nejsou na rozdíl od Karla Rodena v roli Jana Masaryka tak přesvědčivé.
Ideová ve svém hodnocení také uvádí, že zájem o Masaryka bude především na domácím trhu. Uznává ale, že také filmové festivaly drama se zájmem přijmou.
