Atentáty jsou staré jako lidstvo samo. Vždy tu byla potřeba odstranit někoho nepohodlného. Velmi často je halí tajemství, mnohdy se nepodaří vypátrat viníka. Podívejte se na deset nejzajímavějších atentátů posledních 80 let.

10:15 19. února 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chlebíčková aféra: premiér atentátníkem
18. září 1941, Praha, Česká republika

Nestává se často, že by atentáty páchali premiéři. Jedním z těch, kteří politicky motivovanou vraždu spáchali, byl předseda vlády protektorátu Čechy a Morava generál Alois Eliáš. Když 18. září 1941 v Kolovratském paláci přijímal takzvanou sedmičku aktivistických (kolaborantských) novinářů, nechal jim naservírovat chlebíčky z vyhlášeného Lippertova lahůdkářství nakažené bakteriemi tyfu, tuberkulózy a botulotoxinu.

Novináři měli zemřít až po nějaké době, aby podezření nepadlo právě na Eliáše. Nacistické protektorátní úřady se měly domnívat, že šlo pouze o nešťastnou náhodu. Plán však příliš nevyšel. Onemocněli pouze čtyři ze sedmi novinářů: Karel Lažnovský, Vladimír Krychtálek, Jaroslav Křemen a Emanuel Vajtauer.

Lažnovský zemřel 10. října 1941, ostatní tři přežili. Přestože si úřady nebyly jisté, že za celým incidentem skutečně stojí Eliáš, vydal nový protektorátní vůdce Reinhard Heydrich rozkaz k jeho zatčení. Generál Alois Eliáš byl popraven v pražských Kobylisích 19. června 1942. Více si přečtěte ZDE.

Kdo byl Kim Čong-nam? Padlý korunní princ s dračím tetováním miloval svobodu a bál se mladšího bratra

Číst článek

Čermák: Dárek od československé rozvědky
5. červenec 1955, Mnichov, Německo

V úterý 5. července 1955 ve 14:57 explodovala na poště v německém Mnichově bomba, která usmrtila tři lidi, dva náhodné chodce a Matúše Čermáka, bývalého ministra školství autonomního Slovenska a velvyslance Slovenského štátu v nacistickém Berlíně. Dodnes se neví, kdo přesně za atentátem stál. Pravděpodobně ho však zabila československá výzvědná služba. Jednalo se tak o jeden z mála úspěšných zahraničních atentátů československé rozvědky.

Castro: CIA vymyslela stovky plánů na jeho odstranění
1959 – 2006 Kuba

Fidel Castro od svého nástupu k moci v roce 1959 až do svého odchodu z vedení Kuby v roce 2006 ležel v žaludku americké Ústřední zpravodajské službě (CIA). Proto na něj naplánovala dohromady neuvěřitelných 638 atentátů. V rámci operace CIA s názvem Mungo, na které se podílel také letecký konstruktér Howard Hughes, připravila americká tajná služba mnoho, často až úsměvných plánů na usmrcení kubánského diktátora.

Chtěli ho vyhodit do vzduchu na molu, až se bude připravovat k potápění, atentátník mu měl vpíchnout jed speciálním perem, nakazit jeho oblečení sporami jedovatých hub nebo tuberkulózou, dát mu otrávený nebo vybuchující doutník, otrávený neopren nebo mu nastražit při potápění vybuchující škebli. Dokonce ho chtěli nakazit, aby mu vypadaly vousy a tím přišel o své energické vzezření. Více si přečtěte ZDE.

Žádný z plánů však nevyšel a bývalý kubánský diktátor zemřel 25. listopadu 2016 přirozenou smrtí.

JFK: Atentát, kolem kterého stále panují dohady
22. listopad 1963, Dallas, Texas, USA

Přestože Warrenova komise, která vyšetřovala nejznámější atentát 20. století, dospěla k závěru, že amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald, dodnes jsou kolem tohoto atentátu nejasnosti.

V sedmdesátých letech se totiž objevila informace, že jedna ze dvou policejních frekvencí v texaském Dallasu zachytila v době atentátu výstřely, které nebyly normálně slyšet. Akustici se tehdy domnívali, že šlo o druhý výstřel. To ale později vyvrátil Výbor pro balistickou akustiku Národní výzkumné rady. Podle ní byl druhý akustický impulz zaznamenán až minutu po Oswaldově výstřelu, tedy v době, kdy už byl Kennedy na cestě do nemocnice.

Vyšetřování ministerstva spravedlnosti bylo ukončeno v roce 1987. Ministerstvo uvedlo, že souhlasí se závěry Warrenovy komise. I v současné době mnoho lidí po celém světě věří, že smrt JFK bylo spiknutí. Více si přečtěte ZDE.

Georgi Markov: vražda deštníkem
7. září 1978, Londýn, Velká Británie

Georgi Markov byl disident a pracovník bulharského vysílání londýnského BBC a rádia Svobodná Evropa. 7. září 1978 kolem půl sedmé cestou na večerní směnu v BBC ucítil ostré bodnutí ve stehně. Když se obrátil, uviděl ve frontě na autobus člověka se zavřeným deštníkem.

Ještě několik hodin mu bylo dobře. Když se ale vrátil domů, dostal horečku, začal zvracet a ztuhla mu noha. Při příjmu v nemocnici řekl lékařům, že ho otrávil právě muž s deštníkem z autobusové zastávky. Čtyři dny na to Markov zemřel.

Když odborníci z britské tajné služby prozkoumali jeho ostatky, našli miniaturní platino-iridiovou kapsli menší než špendlíkovou hlavičku. Obsahovala jed ricin.

Podle vyšetřovatelů za Markovovou smrtí stála bulharská tajná služba, která dostala povolení sovětské KGB. Bulharským úřadům totiž nevadilo jen Markovovo vysílání, ale také hry, které psal. Bulharská vláda ale tvrzení Britů odmítla a celou teorii o otráveném deštníku odsoudila jako bondovský nesmysl. Dodnes není jasné, kdo skutečně stojí za smrtí Georgiho Markova.

Olof Palme: údajný atentátník nebyl ve vězení ani rok
28. únor 1986, Stockholm, Švédsko

Když šli švédský premiér Olof Palme se svou ženou Lisbeth bez ochranky domů z kina, někdo po nich dvakrát vystřelil. Palme zemřel a jeho žena byla zraněna.

Dlouho se nedařilo dopadnout pachatele. Úřady postupně obvinily pravicového švédského učitele a skupinu tří kurdských migrantů. Všechny ale v krátké době propustily. V roce 1989 obvinily dvojnásobného vraha Carla Gustava Christophera Petterssona, kterého identifikovala Lisbeth Palmeová.

Jenže paní Palmeová řekla, že Petterson krátce po útoku stál u jejího muže. Neviděla, že by střílel, neviděla dokonce ani žádnou zbraň. Těsnou většinou byl Pettersson odsouzen na doživotí. Ještě ten rok byl ale jiným soudem shledán nevinným a propuštěn. Skutečný vrah je i po téměř 30 letech neznámý. Více si přečtěte ZDE.

Saldarriaga: osudový vlastní gól
2. červenec 1994, Medellín, Kolumbie

Kolumbijskému fotbalistovi Andrési Escobaru Saldarriagovi se stal osudným jeden vlastní gól na mistrovství světa ve fotbale v USA 1994. V zápase s domácími Spojenými státy si v 35. minutě vstřelil vlastní gól a přispěl tak k prohře 1:2.

Favorizovaný a silný tým Kolumbie nakonec skončil v tabulce poslední a nepostoupil ze skupiny. Krátce po návratu do Kolumbie byl Saldarriaga zastřelen na ulici svého rodného Medellínu. Předpokládá se, že za jeho smrt může právě ten jeden vlastní gól.

Vybuchující doutník, otrávený koktejl a LSD. Odpůrci podnikli na Castra přes 630 atentátů

Číst článek

Juščenko: druhá nejvyšší naměřená koncentrace dioxinu
5. září 2004, Ukrajina

V roce 2004 kandidoval Viktor Juščenko na prezidenta za opoziční stranu Naše Ukrajina. Na začátku září vážně onemocněl. Ihned se objevily informace, že ho otrávil provládní kandidát Viktor Janukovyč. Rakouští lékaři prokázali, že byl otráven dioxinem. Juščenkovi dokonce v krvi naměřili druhou nejvyšší koncentraci dioxinu, jaká kdy byla naměřena. Přesto se podařilo politika zachránit. Jed mu ale poškodil tvář.

Ukrajinská prokuratura ale došla k úplně jinému závěru. Podle ní onemocněl „herpetickou infekcí“. Navíc ho obvinila, že mařil vyšetřování, protože odmítal předat svou lékařskou dokumentaci ukrajinským i rakouským úřadům. Více si můžete přečíst ZDE.

Litviněnko: radioaktivní polonium v čaji
1. listopad 2006, Londýn, Velká Británie

Bývalému důstojníkovi ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandru Litviněnkovi se stal osudný čaj, který vypil při schůzce se dvěma bývalými agenty KGB v Londýně 1. listopadu 2006. V čaji bylo polonium-210, které odborníci označují jako dokonalý jed. K zabití člověka stačí jediný miligram.

Litviněnko zemřel 23. listopadu 2006 tři týdny po otravě a šest let poté, co s rodinou utekl z Ruska. Ze své smrti obvinil prezidenta Vladimira Putina.

Britský soud v lednu 2016 rozhodl, že za vraždou stáli oba bývalí agenti KGB, se kterými se setkal. Ti měli jednat na rozkaz tehdejšího šéfa FSB Nikolaje Patruševa. Nejspíš ji také posvětil také prezident Vladimir Putin. Více si můžete přečíst ZDE.

O tom dříve Litviněnko řekl, že je skutečným pachatelem bombových útoků v Moskvě v roce 1999. Putinovi měly posloužit jako záminka k druhé válce v Čečensku. Ruského prezidenta obvinil také z vraždy ruské novinářky Anny Politkovské.

Kim Čong-nam: nenáviděný nevlastní bratr
13. únor 2017, Kuala Lumpur, Malajsie

Kim Čong-nam, nevlastní bratr severokorejského vůdce Kim Čong-una, zemřel v pondělí na letišti v Kuala Lumpuru v Malajsii. Podle jihokorejské rozvědky NIS úřady z vraždy podezřívají dvě ženy, které zachytily kamery v těsné blízkosti Kim Čong-nama.

Jedna z žen, které policie viní z vraždy bratra Kim Čong-una, už uvedla, že byla oklamaná. Údajně se domnívala, že se účastní televizního pořadu se skrytou kamerou. Kim Čong-nam údajně ucítil, jak ho někdo zezadu chytá za obličej. Krátce poté se mu udělalo nevolno a u informačního pultu požádal o pomoc, upřesnila malajsijská policie. Přivolaná sanitka už mu však život nezachránila, zemřel během převozu do nemocnice.

Nejstarší syn Kim Čong-ila a herečky Song Hje-rim byl dlouho severokorejským korunním princem a měl po svém otci vládnout v Severní Koreji. Od roku 2001 ale začal ztrácet přízeň svého otce. Nakonec se stal následníkem Kim Čong-un, který v současné době v KLDR vládne. Čong-nam, který žil mimo KLDR, svého mladšího bratra a režim v KLDR několikrát ostře kritizoval. Kim Čong-unovi pravděpodobně došla s bratrem trpělivost. Více si můžete přečíst ZDE.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít