Nakladatelství prodávalo hrnky a trička s Hitlerem. Přáli si to zákazníci, tvrdí
Nakladatelství Naše vojsko nabízí omezenou edici hrnků a triček s obrázkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Podle vedoucího obchodního oddělní pouze vyhověli poptávce po podobných předmětech. Židovské obci se ale prodej podobných předmětů nelíbí. „Propagují tím nacismus,“ tvrdí vrchní zemský rabín Karol Sidon. Podle experta na extremismus Miroslava Mareše ale prodej takových předmětů podle současného výkladu zákona není trestný.
Stanislav Svoboda, vedoucí obchodního oddělení nakladatelství Naše vojsko, tvrdí, že zařazení předmětů s Hitlerem do prodeje bylo pouhým vyhověním přání zákazníků v jejich internetovém obchodě. „Proto se zařadila omezená série do prodeje,“ vysvětlil Svoboda. Hrnky s nacistickým vůdcem jsou stále ještě k dostání, ale trička už nakladatelství vyprodalo.
Svoboda se nedomnívá, že by nakladatelství propagovalo nacismus. „To by se muselo někde distribuovat zadarmo. Pokud si někdo z vlastní vůle koupí za vlastní vydělané peníze produkt (s Hitlerem – poznámka redakce), tak je to jeho rozhodnutí,“ řekl Svoboda.
Hitlerův červený telefon se prodal za 243 000 dolarů. Poslal přes něj na smrt miliony lidí
Číst článek
S tím ale nesouhlasí zástupci židovských obcí. „Určitě tím propagují nacismus. Je to lumpárna, to je šílený,“ zlobí se vrchní zemský rabín Karol Sidon. „Je to přinejmenším nevkusné. Lidé si neuvědomují šířku tragédie, která určitě dopadla i na jejich rodiny. Konečné řešení židovské otázky bylo jen předehrou konečného řešení české otázky. Kdyby si to někdo uvědomil, tak by nemohli tisknout obrázky Hitlera,“ popsal tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus.
S prodejem předmětů s Hitlerem nesouhlasí ani ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Z toho jsem zaskočený, to je samozřejmě nechutné. Tohle mi přijde přitažené za vlasy. Vůbec se mi to nelíbí,“ řekl Kroupa Zpravodajskému webu Českého rozhlasu.
Židovská obec by se podle Sidona měla proti prodeji ozvat. „Budu o tom mluvit u nás v obci s lidmi a měli bychom proti tomu něco udělat,“ dodal Sidon.
Odpovídá to současné náladě ve společnosti
Podle Krause zájem lidí o předměty s Hitlerem zapadá do současné nálady ve společnosti. „Už je víc než 70 let po válce a lidi zapomínají, co se dělo, a mají různé nápady. Není to jediná epizoda, která se objevuje. Lidé si nedostatečně uvědomují historické souvislosti, přestože se to ve školách standardně učí. I tak je tu fascinace zlem a někdy má i komerční podobu. Je to nevkusné. Vždycky se to dá využít, zneužít i pro komerční účely,“ vysvětlil Kraus.
Kdyby si dělali z Hitlera a druhé světové války legraci, nebyl by to podle Kroupy problém. „Nemám vůbec nic proti sarkasmu nebo nějakému humoru, který by celé to temné a doslova hororové období bral s nadhledem. Tohle mi přijde přitažené za vlasy,“ vysvětlil. „S nadhledem a humorem jsem přijal projekt Kefírer, který si s nacistickými symboly hrál. Vymýšlely se nové termíny. Bylo to jednoznačně na snížení vážnosti té ideologie a kreatur, které spáchaly v historii nejhorší zločiny proti lidskosti. Jestli si z toho někdo dělá kšeft, tak z toho se mi zvedá žaludek,“ dodal Kroupa.
Kraus si myslí, že to možná s poptávkou po předmětech s Hitlerem nebylo tak, jak tvrdí nakladatelství. „Je otázka, jestli to tak opravdu bylo. Může jít o jejich vysvětlení. Pokud nějaký takový požadavek padnul, tak ho měli odmítnout. Ten požadavek mohl být ale klidně provokace, na kterou skočili. Komerční stránka prostě převážila nad stránkou morální,“ řekl.
Není to neobvyklé, tvrdí expert na extremismus
Prodej předmětů s portrétem nacistického vůdce není podle experta na extremismus Miroslava Mareše neobvyklý. „Tyhle věci se u nás prodávají delší dobu. Prodávají se panáčci Adolfa Hitlera, hrnečky…“ vysvětlil Mareš. „Jde o to, jestli ty předměty jsou určené sběratelům, nebo jestli to je pro propagaci.“
Prodej podobných předmětů podle něj za současných podmínek trestný není. „Jde o to, jestli to nakladatelství předměty prodává s vědomým, byť nepřímým úmyslem, že poslouží k propagaci a podpoře toho hnutí. Zákon byl dříve vykládán tvrději než nyní. Podle toho, jak se k tomu dnes staví některé orgány, tak si myslím, že zákon nakladatelství neporušuje. Výklad teď ale není jednoznačný. Musí být prokázán úmysl, což se prokazuje těžko. Měli by ale zajistit, že ani nepřímo nebudou podporovat a propagovat podobné hnutí. Je k tomu i judikát Nejvyššího soudu, že výrobce by měl zajistit, že to nebude sloužit k propagaci a podpory hnutí, které směřuje k potlačení práv člověka,“ vysvětlil Mareš.
Podle Mareše se nejjednodušeji prokazuje úmysl propagovat nacismus, pokud má výrobce nějaké vazby například na neonacisty. Často pak ale podle něj paradoxně dochází k absurdním situacím, kdy jsou stíháni lidé, kteří „prodávali v obchodech subkulturní scény věci, které byly méně nápadné než nacistické reálie, které prodávali lidé bez vazeb na organizovanou neonacistickou scénu“.
„Myslím si, že prodej věcí s Hitlerem je neetický. Pokud to chce někdo nosit, protože se hlásí k Hitlerovým myšlenkám, tak to ještě stále není etické. Na druhou stranu je to jeho odpovědnost. Pokud někdo takovou potřebu má, tak to svědčí o jeho zaměření,“ dodal Mareš.
