Jan Fingerland: Trump vycenil zuby, tentokrát na nelegály

Paradoxně řada zákonů pochází už z období Baracka Obamy, ale prováděly se zatím méně přísně. A také jde částečně „jen“ o prováděcí pokyny pro exekutivní nařízení, které Trump vydal už před měsícem, pár dní po své inauguraci. V mnoha ohledech jde však o velký přelom, který by teoreticky mohl vést k deportaci většiny z 11 milionů lidí, kteří pobývají na území Spojených států protiprávně, i když mnohdy se jedná o většinu jejich života.

Jde o dvě memoranda, jedno se týká ostrahy hranic, druhá bezpečnosti ve vnitrozemí. Co se týče ostrahy hranic, dosud bylo obvyklou praxí, že pohraniční stráž zejména při hranicích s Mexikem zadrženého člověka obratem propustila. Nyní by ho mohla zadržet a dočasně umístit do detenčního centra.

Ostře na všechny

Mnohem více pozornosti a vášní vyvolávají nová pravidla pro boj s nelegálními přistěhovalci, kteří už v Americe žijí. Za Obamy se více méně vyhošťovali lidé, kteří nepobývali v zemi déle než dva týdny a byli zadrženi do sta mil od hranic, případně byli považováni za zdroje velkého nebezpečí. Nyní by, alespoň teoreticky, mohl být zadržen a vyhoštěn ten, kdo neprokáže, že v zemi není alespoň dva roky, a to bez ohledu na to, kde byl zadržen.

V praxi se nyní pozornost upře na lidi, kteří poruší pravidla, například budou usvědčeni ze zločinu, ohrozí veřejnou bezpečnost, budou se vydávat za někoho jiného nebo zneužijí nějaký veřejný program. Nové nařízení, na rozdíl od nedávného zákazu vstupu pro obyvatele 7 muslimských zemí, nemá za cíl bojovat proti terorismu, ale za dodržování zákonů a bezpečnost před kriminální činností.

Všichni jsme imigranti|foto: ČTK/AP,ČTK

Určité ohledy se mají brát na imigranty, kteří do Spojených států přišli nelegálně jako nezletilí. Dosavadní Obamův program, který odkládal deportaci těchto lidí, má zůstat v platnosti, ale jak si všimla analýza CNN, formulace rozhodnutí rozhodně neznamená, že jsou takoví lidé v bezpečí před vyhoštěním. Celkem se to týká skoro tří čtvrtin milionu lidí.

Proti Trumpovu snu o očištění Ameriky od ilegálů se nejčastěji ozývají argumenty odvolávající se na morálku a soucit – tak to ostatně stojí na podstavci Sochy svobody, která kdysi vítala příchozí, kteří dorazili lodí z Evropy přes Atlantik a slibovala útočiště „unaveným a schouleným masám“.

Praktické námitky

Zajímavější jsou však možná ty námitky, které proti Trumpovi argumentují praktickými ohledy. Jestliže například federální agenti nyní budou svou pozornost zaměřovat na obyčejné lidi, kteří ostatní Američany nijak neohrožují, jen to prospěje zločineckým strukturám, které už si své zájmy při pašování lidí pohlídají.

Program prý také bude zatěžovat místní rozpočty, ačkoli se jedná o federální politiku. A v neposlední řadě, vnese to do řad imigrantů, legálních i ilegálních, velkou nedůvěru vůči policistům a státním úředníkům, což boj proti zločinnosti jen ztíží. V Americe se hodně debatovalo o činnosti arizonského šerifa Joea Arpaia, který v zápalu boje proti ilegálům začal porušovat jiné zákony a vytvořil atmosféru rasismu vůči snědým a španělsky hovořícím lidem.

Donald Trump|foto: ČTK/AP, Andrew Harnik,ČTK

Samostatnou kapitolou jsou argumenty, které zdůrazňují dlouhodobou výhodnost přítomnosti čerstvé krve pro ekonomiku, i kdyby se jednalo jen o špatně placené sezónní práce v zemědělství.

Na druhou stranu je však otázka, zda je pobouření tváří v tvář tomuto Trumpovu opatření vždy na místě. Regulace příchodu lidí na území státu je jedna z jeho elementárních funkcí. Sám americký pojem „Undocumented immigrant“ je velmi eufemistický, jde přece o lidi, kteří už při příchodu porušili zákony státu, ve kterém chtějí žít. Nikdo se nerodí s právem pracovat nebo žít ve Spojených státech.

Něco přece v sázce je. To, že Amerika je země imigrantů, není fráze, ale realita. Zkušenost příchodu do nové země a respektu k ostatním příchozím je uložena v její pomyslné kolektivní DNA Ameriky a schopnost přijímat a integrovat cizince dávalo Americe vnitřní sílu i přitažlivost pro lidi z celého světa. Tak to ostatně pociťují i sami Američané. Podle průzkumů PRRI 79 procent amerických občanů podporuje legalizaci pobytu ilegálů, včetně usnadnění cesty k občanství. Jen 16 procent dotázaných dává přednost deportacím.

Trumpova přísnější opatření proti ilegálním přistěhovalcům by se pravděpodobně ocitla v jiném světle, kdyby prezident dal najevo, že je připraven být velkorysý při přijímání uprchlíků před válkami, pronásledováním a hladem. To se zatím nechystá, ale ještě tento týden by se měla dostat na světlo druhá verze opatření, které reguluje příchod ze 7 muslimských zemí.