Je na planetě TRAPPIST-1f život? Prozradí ho složení atmosféry

23. únor 2017

Astronomové z americké NASA a Evropské jižní observatoře objevili sedm planet podobných Zemi. A to „pouhých“ čtyřicet světelných let od Země. Tři z nich jsou podle vědců dokonce v takzvané obyvatelné zóně. Hvězdná soustava TRAPPIST 1 by tak teoreticky mohla být domovem svatého grálu vědy – mimozemského života.

Na třech planetách by měly být podmínky podobné těm na Zemi. Teploty na planetách podle vědců umožňují existenci vody v kapalném skupenství, což je jedna z podmínek pro vznik nám známých forem života. „Že tam existuje voda, nás nijak nepřekvapuje. Ta je ve vesmíru téměř všude. Ale v kapalném stavu je jen za vhodných podmínek,“ říká astronom Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Vyhovující je i velikost planet. Všechny jsou víceméně podobně velké jako Země. A z dat o hustotě také vyplývá, že minimálně šest ze sedmi planet je složeno z kamenných hornin. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili takové množství kamenných planet pohromadě.

Hvězda je možná příliš malá

Planety sice obíhají hodně blízko hvězdy, ale TRAPPIST 1 je velmi malý červený trpaslík, jen o něco málo větší než třeba planeta Jupiter. Vydává proto asi dvěstěkrát méně světla a tepla, než Slunce. Proto i zóna života je mnohem blíž k hvězdě, než jak je tomu v případě sluneční soustavy. Ale právě velikost hvězdy by mohla být problém.

„Mnohdy jsou tyto hvězdy velmi divoké. To znamená, že vydávají množství ultrafialového nebo jiného záření, které je pro život na povrchu takové planety případně smrtící,“ říká astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. „Musíme si uvědomit, že to je spíš takový systém naší planety Jupiter než naší sluneční soustavy,“ dodává.

Zbytek soustavy je pravděpodobně mrtvý

Na dalších čtyřech planetách soustavy je podle astronomů vznik života nemožný. První tři jsou podle klimatických modelů příliš horké. Voda by se na nich okamžitě vypařila. Navíc se pravděpodobně otáčejí stejně rychle, jako obíhají kolem hvězdy. To znamená, že jsou ke hvězdě natočeny pořád stejnou stranou.

Na přivrácené straně planet tak panuje obrovský žár a jejich druhá polovina je nejspíš zmrzlá. Vědci ale nevylučují, že na kousku nejvzdálenější z těchto tří planet mohla voda vydržet. Naopak na nejvzdálenější, sedmé planetě soustavy je už moc zima. Podobně asi jako na Marsu.

Život prozradí atmosféra

Tak by mohla vypadat chladná trpasličí hvězda TRAPPIST-1 z povrchu jedné z jejich planet

Vědci se tak soustředí hlavně na planety v obyvatelné zóně. Prokázat existenci života nebude jednoduché, ale astronomům by měly pomoct nejmodernější technologie pro pozorování vesmíru. Třeba teleskop E-ELT, neboli Evropský extrémně velký teleskop. A k dispozici je i Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Tyto nástroje umožňují pátrat nejen po tekoucí vodě, ale vědci budou zkoumat i složení atmosféry.

Přítomnost života bude nasvědčovat třeba výskyt některých plynů, jako je kyslík nebo metan. Nejvíce se vědci zaměří na planetu TRAPPIST-1f. Ta je v pořadí pátá nejvzdálenější od hvězdy. Je nejspíš sice o něco chladnější než Země, ale astronomové doufají, že je v její atmosféře dostatek skleníkových plynů, které planetu ohřejí.

Podíváme se tam někdy?

I když je čtyřicet světelných let ve vesmírném měřítku skutečně „hned za rohem,“ pro lidstvo je soustava kolem hvězdy TRAPPIST 1 zatím nedosažitelná. A možná, že se k ní nedostaneme nikdy. Pro představu, let americkým raketoplánem Space Shuttle by zabral podle webu Space.com zhruba jeden a půl milionu let.

Sonda New Horizons by na cestě strávila osm set tisíc let. A laserem poháněná mikrosonda, kterou navrhuje britský fyzik Stephen Hawking, by letěla „pouhých“ dvě stě let. Ale i když se s potenciálními mimozemšťany možná lidstvo nesetká, už jen důkaz toho, že nejsme ve vesmíru sami, rozhodne největší otázku vědy.

autor: ono
Spustit audio