Komunikace v olympijském Pchjongčchangu? Hlavně rukama a nohama

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, praví jedno přísloví. Jenže ne všude na světě ho ctí. Důkazem je následující reportáž, se kterou se přesuneme o osm časových pásem na východ do jihokorejského Pchjongčchangu, kde se za necelý rok budou konat zimní olympijské hry. Domluvit se tam některým z evropských jazyků, to je často velký problém.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto

Ilustrační foto | Foto: David Nyč

Prodavač sice prostrčil hlavu malým okénkem, snad abych mu lépe rozuměl, ale na tuhle korejskou verzi angličtiny jsem si tu zatím nezvykl. Snaha upřít nelze, málokterý Korejec vás rovnou odmítne, ale stejně jako v tomhle případě je to velmi často velký boj.

Rukama, nohama, ale nakonec jsem se lístků na prohlídku místního skokanského můstku dočkal. Ovšem ptát se na ulici, který autobus jede tam či onam, to si tu připadáte skoro jako marťan na cizí planetě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportér David Nyč prozkoumával dějiště olympijských her v Pchjongčchangu

„My Korejci jsme prostě plaší, máme to v povaze. Myslím, že tím to bude. Když se zeptáte, většina lidí je plachá.“

Takové je vysvětlení turistky Shin Ae, která vyrazila do Pchjongčchangu na výlet ze Soulu. Kromě lidí z organizačního výboru olympijských her si ale s místními opravdu moc nepoklábosíte.

A třeba u taxikáře, kterého prosím, jestli by mě odvezl do olympijské vesnice, to určitě není o plaché povaze. Pan taxikář neví, kde olympijská vesnice je, a tak volá, divoce gestikuluje. Přestože mu ukazuji místo zakreslené na mapě, jdeme se zeptat na recepci. Paní recepční pomohla, ale pán jako by snad ani nevěděl, že tu za necelý rok začíná největší sportovní akce.

Každopádně i jeho projev se trochu bije s tvrzením Tei Hom Lima, jednoho z mála anglicky mluvících. „Skoro všichni mají ve škole 12 let povinně angličtinu. Dokážou se připravit velmi dobře, ale většinou umí jen číst a psát, mluvit plynně je problém. Takže vám rozumí, ale nedokážou se moc dobře vyjádřit,“ vysvětlil.

Ilustrační foto | Foto: David Nyč

Na druhou stranu, umím si představit, že i jazykově vybavený Korejec by byl mnohdy, co se komunikace týká, ztracený v Česku. Tady to místní částečně vynahrazují neuvěřitelnou laskavostí a snahou pomoci.

David Nyč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme