Luboš Palata: Máme právo na stejně kvalitní potraviny jako zbytek EU. I na stejně kvalitní demokracii

V té lepší, která leží vesměs na západě kontinentu, dávají do potravin méně chemikálií, méně umělých sladidel, do masných a rybích výrobků více masa a méně náhražek. Prostě spotřebitele méně okrádají. Cena, za kterou se stejně vypadající výrobek na unijním východě prodává, není přitom většinou nižší, než na západě.

Slovensko před pár dny udělalo vládou zastřešený oficiální průzkum, kde srovnaly zboží ze samoobsluh, které dělí vzdušnou čarou několik kilometrů. V rakouských pohraničních městečkách Hainburg a Kitsee na jedné straně a na druhé ve slovenské metropoli Bratislava, která je od nich coby kamenem dohodil. V Rakousku a na Slovensku se navíc platí stejným eurem, takže to srovnání bylo úplně přímé.

Výsledek byl hodně průkazný. U poloviny potravin z Bratislavy se potvrdilo podezření, že na východ se vozí stejně pojmenované, stejně vypadající, a přesto horší potraviny. Potravinářské koncerny se samozřejmě bránily, ale jejich odpovědi by se daly shrnout do půlvěty: výmluvy, výmluvy a zase jenom výmluvy.

Náhražkové režimy ne!

Visegrád se teď rozhodl, že bude žádat Evropskou komisi, aby s tím něco udělala. Problém je, že Brusel sleduje pouze celoevropskou zdravotní bezpečnost potravin, ovšem nenařizuje, s výjimkou evropsky chráněných značek, jejich složení. Prostě na to nemá kompetenci. Já osobně nemám nic proti tomu, aby tuto kompetenci Brusel získal a aby stejné potravinářské výrobky měly po celé unii stejné složení a stejně chutnaly.

Čokoláda|foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), Eli Duke

Současně si ale nemohu nevzpomenout na to, jak ty samé vlády těch samých států Visegrádu odmítají ve srovnatelných situacích celoevropský přístup jako diktát Bruselu. Jako nepřípustné zasahování do vnitřních záležitostí a podobně. V poslední době například při kritice polodiktátorských způsobů vlád ve Varšavě a Budapešti.

Jsem přitom přesvědčen, že podobně jako máme právo na to, aby bylo v rybích prstech stejné firmy stejně rybího masa v Bratislavě i ve Vídni, aby bylo v čokoládách stejně kakaa a podobně, máme my, občané Evropské unie, právo požadovat, aby vlády všech zemí Evropské unie byly plně demokratické a dodržovaly pravidla právního státu.

A pokud bych k něčemu svolával mimořádný summit Visegrádu, tak spíše ke stavu naší demokracie, než k tomu, jestli je v nějaké limonádě cukr, nebo jeho náhražka.

Ale dobrá, od něčeho se začít musí. Takže nejdřív zařiďme stejnou kvalitu potravin v celé Evropské unii, ale hned potom by se měl Brusel podívat na stejnou kvalitu demokracie. Přece tu nebudeme mít pod stejným názvem nějaké náhražkové režimy, s mnohem horší kvalitou, než naši unijní spoluobčané na západě.

Autor je redaktorem MF DNES