Posílí 'záložáci' policii a celníky? Pomáhali by na hranicích nebo při demonstracích, navrhuje Ondráček
Aktivní zálohy by do budoucna nemusela mít jen armáda. Poslanci z bezpečnostního výboru chtějí prosadit, aby posily připravené k okamžitému nasazení měly všechny bezpečnostní sbory. Pomáhaly by tedy i policii, celníkům a vězeňské službě. Stát by je mohl povolat v případě nouze, třeba k ostraze hranic, při rizikových demonstracích nebo jako pomoc při pátrání.
Cvičení i střelby by tito lidé už důvěrně znali. Do záloh bezpečnostních složek by vstupovali jen bývalí příslušníci, kteří odešli do civilu, přiblížil svůj návrh poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.
Posílí záložáci policii a celníky? Pomáhali by na hranicích nebo při demonstracích, navrhuje Ondráček. Natáčela Evelyna Kulíšková
„Například ve věznici vypukne epidemie a bude potřeba zajistit výkon dozorčí služby. Bude velké zasedání, jako byl Mezinárodní měnový fond. Česká republika bude v Praze pořádat mistrovství světa v hokeji, kde je potřeba nasadit velké síly a prostředky. Další situace jako velké a dlouhotrvající pátrání. Určitě je lepší, když můžete nasadit někoho, kdo byl v minulosti proškolen a ví, co má dělat než někoho, kdo takové znalosti nemá," přibližuje Ondráček.
Myšlenku podporuje i Bohuslav Chalupa z hnutí ANO. Česko podle něj nemá dostatek vycvičených lidí pro případ náhlé nouze.
„Říkejme tomu pracovně aktivní zálohy pro policii. Tito lidé by v případě ohrožení státu byli povinni po nějakou dobu bez jakýchkoli omezení konat službu pro stát. Bývalý policista, který odchází bez prohřešku, má výsluhy, tak po dobu třeba tří až pěti lety by sem byl zařazen," dodává Chalupa.
Resorty spravedlnosti a financí nemají zájem
Poslankyně Jana Černochová z ODS se ale obává, že jen samotná spolupráce složek by byla problematická. Zaměřila by se proto na nábor do profesionálních sborů a armádních záloh. „Netvořila bych zálohy u všech bezpečnostních sborů. Přijde mi logické mít v první řadě profesionální armádu, dobře vybavenou policii, všechny ostatní bezpečnostní sbory plné hlavně i stran stavu. Je podstav,“ podotýká.
Stejný názor má i ministerstvo spravedlnosti, kam patří vězeňská služba. Záložní jednotky by prý navíc vyšly příliš draho.
„Vytipovat vhodné kandidáty, vést jejich evidenci, převážení příslušníka v aktivní záloze na lékařská vyšetření, fyzickou přípravu, výcvik střelby a podobně. My jsme spíš pro to zvýšit motivaci nových uchazečů, zlepšit podmínky pro výkon služby a využít stávající možnosti. Například řešení krizového stavu za využití institutu převelení," sdělila mluvčí úřadu Tereza Schejbalová.
O zálohy nemá zájem ani ministerstvo financí, pod které spadá celní správa. Poslanci chtějí o možnosti mít zálohy u všech bezpečnostních sborů diskutovat v pracovní skupině, kterou na polovinu března svolal ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
Šéf resortu vnitra také usiluje o založení jakési aktivní zálohy. Hlásili by se do ní civilisté, kteří by se jinak podle novely evropské směrnice museli vzdát svých zbraní. „Jedna z cest, jak umožnit výjimku českým občanům, je vytvoření jakéhosi seznamu aktivistů, lidí ochotných v rámci ohrožení republiky pomoct při obraně státu. A tam by vznikla jakási záloha ministerstva vnitra," řekl Chovanec.
Do podzimních sněmovních voleb chtějí poslanci připravit podklady pro příští vládu, která by mohla o nových aktivních zálohách rozhodnout.
