„Trumpovy útoky na americký tisk, při kterých ho označuje za nepřítele amerického lidu, jsou zrádnější než ty Richarda Nixona,“ řekl Bernstein pro zpravodajský server CNN, se kterým zároveň spolupracuje jako politický komentátor.

Část Nixonových výroků na adresu amerických médií byla v minulosti nahrána na kazety. „Nikdy nesmíme zapomenout, že tisk je nepřítel. Tisk je nepřítel. Tisk je nepřítel,“ stojí na jedné z nich.

Prezident Nixon však napadal tisk většinou v soukromí, nikoliv veřejně. To se ale o Donaldu Trumpovi, který se do médií často strefuje také na sociálních sítích, říct nedá.

„Fráze 'nepřítel lidu' má svoji historii, ať už mluvíme o jejím užívání diktátory nebo autoritáři jako byli Stalin, nebo Hitler. Nechci tu porovnávat Trumpa s Hitlerem, jde ale jistě o prohlášení demagoga,“ popsal Bernstein s tím, že ve Spojených státech v současnosti neexistuje občanský konsensus o přijatelném chování prezidenta, jako tomu bylo právě během aféry Watergate.

„Existoval konsensus, že Nixon musí odejít z úřadu, protože porušil toto přijatelné chování. Dnes nemáme takový kompakt mezi republikány, demokraty, konzervativci nebo liberály. Trump je tam venku sám a vede demagogický útok na instituce svobodné demokracie, včetně tisku,“ uvedl Bernstein.

Nový americký prezident se podle něj projevuje jako nepřítel pravdy. „Nedá si práci ani s tím, aby se dozvěděl, co je to pravda. Je příliš líný, aby dohledal, co se opravdu děje. Jsme v situaci, kdy prezident Spojených států nemá jakýkoliv zájem o to, dozvědět se pravdu,“ okomentoval bývalý reportér The Washington Post.

Podle něj je už také vidět dopad Trumpových slov a země je kvůli nim ještě víc rozdělená: „Nikdy před tím jsme u amerického prezidenta neviděli tolik autoritářských tahů a řečnění. Žijeme v hrůzostrašné době.“

‚Reportéři dělají svou práci‘

Reportérka The Washington Post Dana Priestová ale v reakci na komentář Carla Bernsteina novináře varovala před přílišným zkoumáním toho, co prezident říká.

„Právě teď bychom se měli soustředit na jazyk, který používáme a držet se faktů, eliminovat názory a přídavná jména. A když tohle uděláme, budeme mít dle mého lepší šanci přesvědčit lidi, že nejsme ‚pro‘ někoho, ale jsme pro to, dostat se k pravdě co nejblíž,“ uvedla Priestová.

Podle Bernsteina je však pokrývání Trumpových slov důležitou součástí současné situace. „Je to velká část tohohle příběhu, jako tomu bylo, když jsme sledovali Richarda Nixona, jeho kroky stejně jako jeho slova. Reportéři prostě dělají svou práci,“ uvedl.

Na porovnání obou šéfů Bílého domu se zaměřil také americký novinář Mark Feldstein z The Washington Post. Podle něj je těžké podobnost mezi oběma prezidenty přehlédnout. „Oba muži si vychutnávali mstu médiím a politickému establishmentu. Nixon vnímal tisk jako ‚nepřítele‘, Trump ho vidí zase jako ‚špínu‘,“ stojí v jeho článku.

V něm také připomněl, že stejně jako Trumpova válka proti médiím, i ta Nixonova začala dávno před tím, než byl zvolen prezidentem. „I on se posedle snažil manipulovat se zpravodajstvím a nebál se použít zastrašování, když si myslel, že to pomůže,” napsal Feldstein s tím, že Nixonovo úřadování je mrazivou ukázkou toho, co by mohl udělat prezident Trump.

Paralely mezi oběma prezidenty by ale podle něj neměly být přecenovány. „Nixon téměř vždy představoval slušnou fasádu, zatímco miliardář Trump je, nezatížený buržoazní jemností, zvyklý dosáhnout svého bez nepříjemných rušivých vlivů, jako je politický kompromis,“ dodal.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít