Kosovští Srbové se obávají voleb. Vášně rozdmýchávají Priština i Bělehrad, říkají
Vlak s provokativními nápisy „Kosovo je Srbsko“ nebo požár prostor organizace rusko-srbského přátelství. Podle Miodraga Marinkoviće rozdmýchávají letošní volby v Kosovu i Srbsku napětí na obou stranách hranice. Programový ředitel neziskové organizace Aktiv, která zastupuje Srby na severu Kosova, tvrdí, že jejich výsledkem bude nejspíš zhoršení vztahů, které se zlepšují jenom pomalu.
Vlakové spojení mezi Srbskem a Kosovem by za normálních okolností bylo události regionálního významu, hodné maximálně tak několika proslovů a přestřižené pásky. Provokativní nápisy „Kosovo je Srbsko“ nicméně obletěly celý svět.
Přispěla k tomu i ostrá slova srbského prezidenta Tomislava Nikoliće, že chtějí Albánci válku a on sám je i se svými syny připraven do ní jít. Z vlaku se tak stal symbol toho, co Miodraga Marinkoviće trápí.
Mnoho lidí, včetně něj, si událost spojuje s blížícími se volbami a napětím, které se sebou vyhrocena rétorika politiků nese. Příkladem jsou podle Marinkoviće i nedávno vypálené prostory organizace srbsko-ruského přátelství.
Buldozery v kosovské Mitrovici strhly zeď, která budila vášně mezi Srby a Albánci
Číst článek
„Vztahy se v posledních letech výrazně odlehčily. Pořád jsou poměrně chladné, ale teď je už běžnější vidět Srba, jak jde po Kosově a mluví svým rodným jazykem,“ vysvětlil Marinković Zpravodajskému webu Českého rozhlasu. „Jsme ale daleko od ideální situace, protože tu pořád jsou etnicky motivované útoky proti srbské komunitě, silný odpor vůči návratu kosovských Srbů a dokonce institucionální tlak, který vede k potlačování lidských práv srbské komunity.“
I přesto podle něj současné hrozby nepředstavují riziko velkého konfliktu a on sám je považuje spíše za politický marketing a hlavní problém kosovských Srbů vězí jinde. „Částí problémů je postoj Prištiny, která přistupuje ke kosovským Srbům jako k hrozbě a neváhá proti nim použít nadměrnou sílu.“
Pompézní válečná rétorika
Počet útoků na Srby klesá, ale většina z nich se setkává s problémy na úřadech. Nezisková organizace Aktiv na svých stránkách upozorňuje na nekvalitní překlady kosovského práva do srbštiny či na to, že kosovské úřady odmítají uznávat manželství uzavřená v Srbsku.
Vláda v Pristině podle Marinkoviće brání dovozu školských učebnic ze Srbska, zároveň je ale sama nechce tisknout. „Práva a ochrana zájmu kosovských Srbů bere vláda jako nevyhnutné zlo, a pokud na ně netlačí mezinárodní komunita, nedodržují se.“
Důvodem animozity kosovských úřadů vůči srbské komunitě je komplikovaná minulost, ale i skutečnost, že Srbsko nikdy neuznalo nezávislost Kosova a nadále ho považuje za své území. Podle Marinkoviće však právě takový přístup situaci zhoršuje. „Bez ohledu na status Kosova sdílí zdejší srbská komunita kulturní, etnickou a náboženskou identitu se Srbskem a touží zůstat ve sdíleném socioekonomickém prostoru. Pokud by tyto zájmy byly splněny, rádi bychom žili v Kosovu a přispívali k jeho rozvoji. Ale pokud splněny nebudou, nebo budou potlačovány, kosovští Srbové se budou snažit podkopat systém, který je odděluje od Srbska.“
Do toho všeho nyní vstupují volby, které situaci nepomůžou. „Jeden z jistých výsledků voleb bude další zhoršení vztahů mezi komunitami v Kosovu, protože předvolební kampani v této části světa obvykle přinášejí pompézní a válečnou rétoriku kandidátů i stran. V praxi se přetváří do rostoucího napětí mezi komunitami, šikanováním ze strany vlády a podobnými věcmi.“
