Afričtí pytláci loví „okroužkované“ ohrožené druhy. Zachytávají jejich signály

5. březen 2017

Pytláci v Africe mají novu metodu lovu. „Pokud ochránci přírody upevní některým druhům na krk či tělo miniaturní vysílačky, které vysílají na velmi krátkých vlnách nebo komunikují se satelitním systémem GPS, není těžké taková zvířata najít a zabít,“ píše magazín Conservation Biology.

Autor článku, kanadský biolog Steven Cooke tvrdí, že o těchto případech se dosud mlčelo, protože ochránci nechtěli zvěř ještě více ohrozit. „Možná se však báli také ztráty dotací na své programy,“ poznamenává Cooke.

Jak dodává, v sázce je opravdu hodně. Roční obrat nezákonně ulovené zvěře v Africe se pohybuje v přepočtu okolo 470 miliard korun. Za kilo nosorožčího rohu se dnes na černém trhu platí v přepočtu jeden a půl milionu korun. Vědci ve snaze monitorovat pohyb divoké zvěře a lépe pochopit její chování dávají na obojky vysílačky. Takové zařízení stojí v přepočtu od čtyř do sto dvaceti tisíc korun, jeho zabezpečení ale silně pokulhává.

Steven Cooke v magazínu Conservation Biology kritizuje fakt, že zneužívání této metody v odborné literatuře nikdo z jeho kolegů nezmiňuje. „Musíte číst místní noviny, blogy a webové stránky, abyste se o tom dozvěděli. Technologie, která měla zvířata chránit, se obrací proti nim. To je smutný fakt. Ochránci jsou povinni zdokonalit zabezpečení svých systémů,“ řekl novinářům expert.

Nejhorší případ tohoto zneužití se v nedávné době stal v americkém Yellowstonském národním parku. Pytláci se dostali na stopu tamní vlčí smečky a postříleli osm vlků. Frekvence VKV vysílané z obojků přitom zachytí i ten nejlevnější přijímač. Satelitní systém monitorování zvěře je bezpečnější, ale i jeho výsledky chodí vědcům obyčejnou elektronickou poštou. Cooke je přesvědčen, že pašerákům mohou s prolomením e-mailů pomoci hackeři.

Drakonické tresty za přijímač

Stalo se to například v Indii v Sátpúrské tygří rezervaci, kde se pašeráci snažili nabourat do elektronické pošty a zjistit data o pohybu bengálských tygrů. Přestože selhali, podle Cookea je jen otázkou času, než se zdokonalí. „Když umí hackeři prolamovat bezpečnostní kódy velkých bank a nemocnic, proč by nenapadli počítačové systémy ochránců zvěře?“ říká skepticky.

Vlk s rádiovým obojkem v Yellowstonském národním parku

Podle něj jsou pytláci technologicky stále zdatnější. Například nosorožce už dnes běžně hledají pomocí snímků, které neopatrní turisté publikují na sociálních sítích. „Badatelé už před časem přestali publikovat údaje o pohybu ohrožených druhů. Zjistili, že o ně mají velký zájem kriminální živly,“ píše v magazínu Conservation Biology Cooke.

Zneužívání monitorovacích metod není jen doménou zabijáků zvířat. V Austrálii například systém ochrany velkých bílých žraloků sleduje i druhy, ohrožující lidi na plážích. V Kanadě naopak signály zneužívají fotografové, kteří se v národních parcích snaží dostat na stopu medvědům, vlkům a pumám.

Úřady nakonec přistoupily k drakonickým opatřením. Pokud někoho chytí s přijímačem velmi krátkých vln v parku, zaplatí v přepočtu půl milionu korun. „Jakmile někdo zvířata vyruší na lovu, mohou zůstat bez potravy několik dní, možná až týden,“ tvrdí strážce parku Bill Hunt. Profesor Cooke na stránkách magazínu také varuje, že pytláci si citlivá data mohou opatřit prostým odvoláváním se na právo na svobodu informací.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.