Mamut na kmíně? Jaký byl pravěk na východě Čech?
Také v Pardubickém kraji se proháněla stáda mamutů pronásledovaná hordami jejich lovců. Život našich praprapředků ale rozhodně nebyl tak romantický, jako se o tom píše třeba v populárních kníhách Eduarda Štorcha nebo pohádkách.
„Na východě Čech máme jedno z míst, kde byl podle archeologů mamut porcován. Je to ve Svobodných Dvorech na Královehradecku,” říká archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Jan Jílek s tím, že právě na tomto místě našli archeologové důkaz v podobě mamutích kostí, mezi kterými byly také kousky pravěkých kamenných nástrojů.
„Například na Pardubicku ale takový jasný důkaz nemáme. Jsou tu ale doklady pobytu lidí v té době i paleontologické nálezy mamutích kostí, takže není vyloučeno, že i tam byl mamut loven,” doplňuje archeolog.
Mohli jíst pravěcí lidé mamuta na kmíně, jak ho ochutnali ve večerníčku Mach a Šebestová? To asi ne, lidé té doby ještě s největší pravděpodobností neznali nádoby, ve kterých by maso vařili. Upravovali ho pravděpodobně na ohništích, maximálně na horkých kamenech.
Nejedli ale, jak jsme se dlouho domnívali, zřejmě pouze maso. Archeologové už objevili i důkazy, že lidé v pravěku jedli i rostlinou stravu a možná měli i něco jako mouku. Na Blízkém východě totiž objevili zbytky škrobových zrn na kamenných nástrojích starých i 30 tisíc let. Mohly to být mlecí kameny, na kterých si lovci k mamutům mleli jako přílohu zrnka trav, kapradin atd.
Jeskyně v Pardubickém kraji neobývali
Mylná je take představa, že pravěcí lidé bydleli v Pardubickém kraji v jeskyních. „Musíme si uvědomit, že lidé v té době neměli trvalá sídliště, měli tábořiště, která byla závislá například na pohybu zvěře,” říká archeolog Jan Jílek.
Podle něj se ale už v mladší době kamenné s největší pravděpodobností začínají stavět i první trvalé příbytky. Byly to domy ze dřeva s proutěným výpletem, který byl omazán hlínou. „Pozůstatky půdorysů prvních domů jsme nalezli na Pardubicku třeba v Dražkovicích, při stavě silnice I/37, která spojuje Dražkovice a Chrudim nebo napříkald v Libišanech.
Dnes krajské město Pardubice v pravěku ale významné nebylo, tehdejší lidé měli spíš zájem o oblast dál k Chrudimi. „Na Pardubicku jsou tři takové pravěké lokality - Mikulovice, Slepotice a Třebosice, odkud pochází krásná hlavička neolitického kozlíka, kterou má obec ve znaku,” říká archeolog Jílek a dodává: „Pardubice pro pravěkého člověka moc neznamenaly. Život v té době se odehrávl spíše krom oblasti mezi Pardubicemi a Chrudimí, pak třeba také v povodí řeky Loučné a na Přeloučsku.”
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.