Ženská obřízka v Egyptě pomalu ustupuje. Přednost dostává požitek z manželského sexu
REPORTÁŽ: Až sedm let vězení hrozí v Egyptě tomu, kdo vykoná ženskou obřízku. Zákrok, který ženě odejme část vnějších pohlavních orgánů, mnozí islámští teologové i koptská církev odmítají. Lékaři a porodní báby přesto i nadále obřízku provádějí potají. Mladší generace od starého zvyku pomalu ustupují. V tradičních oblastech Horního Egypta podstoupilo obřízku 85 % žen. I tam ale archaické zvyky z dob faraónů ustupují.
"Máme dvě dcery. Jedné je pět, druhé teď byly čtyři roky. Starší Sabrín jsme obřízku udělali, i když já jsem to nechtěla. A teď se s manželem přeme o to, jestli to udělat i té menší, Haně," vypráví Mona. Ona i její manžel Badr, oba třicátníci, se v obývacím pokoji vesnického domu se mnou o celé věci baví otevřeně. Až na malou Hanu jsem ale přesto jména respondentů v této reportáži na jejich žádost pozměnil.
Za provedení ženské obřízky můžou jít Egypťané na sedm let do vězení
Číst článek
Mona mi vysvětluje, že v době, kdy byla malá ona, nikoho ani nenapadlo o obřízce diskutovat. Všichni chlapci i dívky ji podstupovali automaticky. "V poslední době pořád říkají v televizi, že se obřízka dělat nemá, že je to špatné, zakázané, a také že to zvyšuje rozvodovost. Lidé o tom začali přemýšlet. Spousta mužů tady skutečně zapudí svou manželku právě proto, že je obřezaná a že si nedokáže užívat sex," přiznává Mona.
Badr argumenty své ženy uznává, tradiční představy u něj ale převážily: "Chci pro své dcery obřízku proto, že se bojím. Bojím se, že by se jinak mohly s kýmkoliv spustit. Tady na jihu Egypta je totiž strašně horké podnebí a lidé jsou tu ve vztazích přesně takoví." Jestli bude čtyřletá Hana první ženou v rodině, které se obřízka vyhne, ukážou nejbližší týdny.
Badr s Monou jsou muslimové. Sami si ale nejsou jistí, jestli je ženská obřízka spíš zvyk, nebo náboženská povinnost. "Někteří lidé říkají, že ženskou obřízku přikazuje islám, že se o ní píše v Koránu. Já ale nevím," přiznává Mona.
Strach z rozvodů
Ve stejné vesnici, nedaleko Badra a Mony, žije koptská, tedy křesťanská rodina. I tady donedávna obřízku praktikovali. "Naše dvě holky jsme obřezat nechali. To bylo před pětadvaceti léty. Teď už mají malé dcery ony a obřízku jim nedělaly. Církev to zakazuje," tvrdí Marian.
V sousedství bydlí i pětadvacetiletá Majáda. Svou vlastní obřízku si nepamatuje, byla ještě malá. Pak ale viděla obřízky jiných dívek. "Byl to pro mě šok. Spousta bolesti, holka musela všechno odhalit, ženské ji při tom držely. Ani to nebyla lékařka, kdo to dělal." Majáda ale říká, že zná už dost lidí, kteří obřízku svým dcerám vůbec neudělali. A neudělala by to ani ona: "Z vlastní zkušenosti vím, jak to ovlivní manželský život. Ze sexu většinou nemám žádný požitek. Žena bez obřízky má určitě ze života mnohem víc. Pokud mě Bůh obdaří dcerou, určitě ji obřezat nenechám. Chtěla bych, aby byla se sebou spokojená."
Problémy v manželském sexuálním životě jsou pro místní ženy i muže nejpřesvědčivějším argumentem pro opuštění starého zvyku. "Občas se takhle bavíme s provdanými ženskými. Jedna mi třeba říkala, že jí odstranili velkou část, a že při sexu necítí vůbec nic. Před manželem ale předstírá, že ano, protože se bojí rozvodu," říká Majáda, která tvrdí, že se situace dokonce i v její vesnici rychle mění.
"V každé domácnosti už je počítač, internet. Informace jsou dostupnější, než dřív. Ženy si začaly tyhle věci uvědomovat. A teď už jsou tu i muži, kteří obřízku u svých dcer odmítají." Generace dívek, které se dnes na egyptském venkově rodí, tak může být poslední, kterou tradiční praktika ještě postihne.
