Přemnožení divočáci jsou problém, útok na člověka ale téměř nehrozí

Přemnožená divoká prasata trápí celou Českou republiku. V okolí Prahy v posledních týdnech lidé zaznamenali i několik případů, kdy prase napadlo psa. Na území Jihomoravského a Zlínského kraje ale takový střet není příliš pravděpodobný.

Přemnožení divokých prasat není otázkou letošní sezony. Navíc netrápí jenom Česko, ale celou Evropu i severní Ameriku. Pro představu, ještě po druhé světové válce se na území dnešního Česka ročně střílelo asi 180 kusů prasat. Dnes je to 180 tisíc, jak vyplývá ze statistik myslivců za loňskou sezonu.

Agresivní chování prasat je přirozený pud, nejlepší obranou je útok. Vzhledem k jejich velkému počtu mají prasata v přírodě čím dál méně místa a dostávají se na okraj měst. Nebezpečí hrozí právě na začátku jara.

„Problematickým momentem může pro člověka být setkání se samicí, bachyní, v době, kdy má mláďata. Bachyně mají selata koncem února až března. Těchto případů přibývá, protože prasat je mnoho a dostávají se do těsné blízkosti člověka,“ vysvětluje Pavel Forejtek ze Středoevropského institutu ekologie zvěře.

Upozorňuje, že ač původně žila divoká prasata v lesích, s jejich ubýváním a zalidňováním se přesunula do jiného prostředí. „Prase našlo druhotné biotopy. Velké lány kukuřice a technických plodin. Vysoká koncentrace lidí není překážkou, ani velké množství odpadu, který prasata využívají jako krmivo,“ dodává Forejtek.

Podle ředitele Lesů města Brna Jiřího Neshyby ale v Brně napadení divokým prasetem nehrozí. A v Brně také ne, protože tam prasat mnoho není. Zatímco ve Zlínském kraji za loňskou sezonu myslivci odstřelili téměř 6 tisíc prasat, ve Středočeském kraji to bylo šestinásobně víc.

Jinou kapitolou jsou škody, které prasata působí zemědělcům. Zvlášť pokud jsou polnosti součástí nějaké honitby. Právě po uživateli honitby mohou potom poškození zemědělci vymáhat napáchané škody, ne po jejím majiteli.

„Lesníkům je černá zvěř do jisté míry prospěšná. Divoká prasata totiž likvidují larvy škůdců, hrabance a taky drobné hraboše. Narušují půdní kryt, takže se lépe ujmou semena lesních dřevin. Loňskou sezonu jsme škodu vyčíslili na 21 milionů korun. Na jižní a východní Moravě to byli necelé 4 miliony korun,“ vypočítala mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Tyto škody jsou ale způsobené všemi volně žijícími zvířaty, ne jen divočáky.