Zájemci o Hrad přešlapují na místě. Bez pravidel prezidentské volby nemohou sbírat podpisy
Senátoři by měli ve středu definitivně rozhodnout o podobě pravidel volby prezidenta. Netrpělivě na to čekají především nezávislí kandidáti, kteří kvůli absenci jasných podmínek se sběrem podpisů na nominační archy prozatím otálejí. Obávají se, aby stihli potřebné množství podpisů posbírat včas. Horní komora bude hlasovat o sněmovní verzi zákona, která počítá i nadále s peticí o 50 000 podpisech. Nově by pak signatáři měli připojit číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu.
„Není to podle mně úplně ideální varianta, ale na 99 procent projde. Ty termíny jsou tak napjaté, že už nic jiného ani nezbývá. Vrácení do sněmovny by neprospělo nadcházející prezidentské volbě, proces schvalování by zdrželo o další měsíc. Musí se to konečně rozhodnout, aby nestraničtí kandidáti věděli, na čem jsou,“ řekl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu senátor Miroslav Nenutil z ČSSD, který je současně zpravodajem příslušného zákona. Úpravu ke schválení horní komoře doporučil i její ústavně právní výbor.
Kandidát na prezidenta Horáček představil poradce. Pomáhat mu bude Vašáryová, Reichel i Drábová
Číst článek
Ze Senátu posléze novela zákona o volbě prezidenta poputuje k podpisu prezidenta Miloše Zemana, ten má ze zákona na podpis 15 dní. Že by tuto dobu plně využil, se nepředpokládá. „Pan prezident už před časem vyzval zákonodárce, aby přijali novelu co nejrychleji. Ze strany pana prezidenta tedy nelze očekávat zbytečné průtahy,“ řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Ve Sbírce zákonů by tak úprava mohla vyjít do konce března. „To je ale opravdu nejzazší termín, kdy by měl být zákon vyhlášen ve sbírce. Aby mohli kandidáti začít pracovat na svých peticích, je ale otázka spíše několika desítek hodin. Už ve čtvrtek bude jasné, které volební zákony Senát schválil a které se tak posílají k podpisu prezidenta,“ doplnil Nenutil.
Uchazeči kritizují průtahy
Průtahy ohledně schvalování novelizační normy, kterou zákonodárcům uložil Ústavní soud už v roce 2013 po historicky první přímé volbě prezidenta, kritizuje skladatel Michal Horáček. Uchazeči podle něho budou muset počkat, až úprava vyjde ve Sbírce zákonů. Jinak by s předstihem sesbírané podpisy mohly být označeny za neplatné.
„Součástí petičního archu je nenápadná větička, která říká 'podpisy bylo možné sbírat od data...'. A právníci mi radí, že tím rozhodujícím datem bude chvíle, kdy novela vyjde ve Sbírce zákonů a k tomu bude ještě dlouhá cesta. Nyní mohu dělat pouze to, že si připravuji síť lidí, kteří podpisy začnou sbírat, a to v okamžiku, kdy to bude podle zákona možné,“ komentoval Horáček.
Podobně si stěžují i další adepti na Hrad, kteří by chtěli začít i s předvolebními kampaněmi. Lékař Marek Hilšer to na Facebooku označil za „házení klacků pod nohy občanské společnosti“.
Nelíbí se mu ani to, že by lidé měli na nominačních peticích uvádět čísla občanských průkazů. „Podpisy jsem začal sbírat minulé léto, ale vláda se rozhodla podmínky na poslední chvíli změnit. Tak jsem musel přestat, aby práce dobrovolníků nepřišla nazmar. Znovu začnu sbírat, až bude schválena novela zákona o volbě prezidenta republiky,“ popsal Hilšer.
Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě před více než třemi lety. Ministerstvo vnitra kvůli zpochybněným podpisům odmítlo připustit některé z přihlášených adeptů do volebního klání. To byl případ poslance Tomia Okamury z hnutí Svoboda a přímá demokracie nebo šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. O tom, že by znovu kandidoval, Dlouhý neuvažuje: „V letošním roce se chystám kandidovat pouze na hlavu Hospodářské komory. To je pro mě aktuálně priorita.“ Podobně uvažuje také Okamura: "Mojí prioritou je prosadit program přímé demokracie, taže nyní se plně soustředím na letošní klíčové volby do sněmovny."
Kromě něho kandidaturu dosud oznámili také performer Milan Kohout nebo podnikatel Igor Sládek. O prezidentskou funkci by se mohl podle časopisu Týden ucházet také někdejší poslanec a lídr republikánů Miroslav Sládek. Pokud by sesbíral dostatek podpisů, šlo by tak o jeho čtvrtou kandidaturu. "Kandidaturu pouze zvažuji. Ve hře je mnoho faktorů včetně nejasností kolem sbírání podpisů," uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu. Zvažují ji také předseda Akademie věd Jiří Drahoš, bývalý diplomat Petr Kolář či europoslanec Jiří Pospíšil.
Hlavním favoritem prezidentské volby, která se uskuteční v lednu 2018, je však alespoň podle bookmakerů stávající prezident Miloš Zeman. Zda bude kandidovat, oznámí před svými příznivci ve čtvrtek na Hradě u příležitosti čtvrtého výročí inaugurace.
Druhý v pořadí je podle sázkových kanceláří Michal Horáček, šanci má také vědec Jiří Drahoš nebo ministr obrany Martin Stropnický z ANO. Ten se zatím ohledně možné kandidatury jednoznačně nevyjádřil. Není také jasné, zda hnutí pod vedením vicepremiéra Andreje Babiše vlastního kandidáta vůbec postaví. Rozhodnout by o tom mělo vnitrostranické referendum.
