Filip: Část neziskových organizací používá státní peníze v rozporu se zájmy Čechů

Z premiérovy odpovědi ovšem vyplývá, že spolků neziskového charakteru je v Česku sice přes 100 tisíc, ale jen 3 % dosáhnou na peníze od státu. Na činnost neziskovek pracujících s migranty pak jde jen mizivá část, zdaleka největším příjemcem jsou sportovní svazy. Tématem se ale přesto bude zabývat sněmovna, a to na žádost právě Vojtěch Filipa:

Ze státního rozpočtu jde nikoli nepatrná část prostředků na věci, které jsou v rozporu se zájmy občanů České republiky. Já nevidím žádný důvod pro to, aby ze svých daní financovali programy a organizace, které jsou pak jinými státy označené za nežádoucí.Vojtěch Filip

„Premiérova odpověď mě neuspokojila, protože je to odpověď účetního. Státní rozpočet by měl sloužit zejména potřebám občanů České republiky, aby nemuseli na potřebné sbírat víčka a podobně. Proto přeci platí daně, aby to stát zabezpečil,“ říká předseda KSČM. On ani jeho strana prý ale nepopírá, že pomoc v zahraničí je potřebná: „Zasazovali jsme se například o to, aby se místo důsledků uprchlické krize řešily její příčiny. A v tomto ohledu jsme navrhovali i konkrétní opatření v místě konfliktu.“

„Já nezpochybňuji existenci 97 % velmi prospěšných organizací. Ale ta 3 % získávají větší prostředky než ostatní a používají je v rozporu se zájmy občanů České republiky. Na tom trvám, jsem schopen to prokázat a mám konkrétní příklad, který použiji při projednávání odpovědi na mou písemnou interpelaci. Nebudu ale panu premiérovi nic vzkazovat prostřednictvím médií,“ zdůrazňuje Filip.

Státu šetříme peníze

„Je to odporná konstrukce, která navíc není vůbec pravdivá,“ reaguje Šimon Pánek na tvrzení, že neziskovy mají z přijímání uprchlíků finanční prospěch. „Uprchlíci zde nejsou v takových počtech, aby se jimi masově zabývaly nevládní organizace. My s nimi na našem území nepracujeme a ani na to nepobíráme žádné finance,“ upozorňuje ředitel neziskové organizace Člověk v tísni.

Šimon Pánek|foto: Jana Přinosilová

„Obvinění, že neziskové organizace dostávají stovky milionů, které pak někde mizí, je vágní. Kdyby bylo adresné a ten, kdo ho pronesl, neměl imunitu, tak by to bylo na trestní oznámení pro pomluvu. Nevládní organizace musí zveřejňovat výroční zprávy, stačí se do nich podívat. My navíc vydáváme finanční zprávu, ve které ukazujeme, z jakých zdrojů peníze dostáváme a co financujeme,“ dodává.

Pokud si stát sjedná nevládní organizace na některé sociální služby – jako je paliativní péče, doučování dětí, podpora seniorů nebo integrace – přispěje jim na tu pomoc a ony zároveň získají peníze z privátních zdrojů, tak je to podle mě ideální kombinace. Tento model se používá i v západoevropských státech – stačí se podívat, jak tyto věci outsourcuje norská nebo švédská vláda, aby je nemuseli řešit státní úředníci. Stát tím vlastně na těchto velmi nákladných službách šetří.Šimon Pánek

Když Člověk v tísni dostane nějaké peníze od státu, Evropské unie nebo OSN, je to podle Pánka vždy adresně na nějakou konrétní pomoc a práci, která je kontrolována, včetně například účetnictví.

„Neručím samozřejmě za celý neziskový sektor, podobně jako za sebe navzájem neručí politické strany, cestovní kanceláře nebo banky. Mohu ručit za Člověka v tísni. Ohrazuji se ale proti paušálnímu prohlášení, že v nevládních organizacích mizí stovky milionů. Pokud má pan poslanec nějaký konkrétní příklad zneužití, tak ať ho zveřejní. A já budu rád, pokud se vyřeší, protože takové věci poškozují jméno celé naší práce,“ uzavírá Pánek.