Nemyslí se na ostrou akci. Nově nakoupené neprůstřelné vesty české vojáky moc neuklidnily

Vojáci v misích se už začínali bát vyrážet do ostré akce. Vestám, které je měli chránit proti střelbě nepřítele, totiž skončila životnost. Dokonce hrozilo, že nové nebudou. Ministerstvo v současnosti sice část vest dokoupilo, vojáky tím ale zcela neuklidnilo. Bojí se, že podobně jako předchozí vesty ani ty nové nebudou bezpečné do terénu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenský kaplan Milan Novotný při cvičení SKY SOLDIER II

Vojenský kaplan Milan Novotný při cvičení SKY SOLDIER II | Foto: Jakub Školník

Nedostatky u neprůstřelných vest, které armáda používala od roku 2009, popsali v emailu vojáci, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Jejich totožnost ale redakce zná.

„Vesta se pod větším nákladem rozepíná, má nestandardní systém univerzální vazby. Jde to ruku v ruce s taktickou výstrojí. Voják NATO má jeden kompletní modulární set," uvádějí vojáci. "U nás se vždycky udělá jen jedna věc a nezajišťuje se kompatibilita. My jsme vojákům dovolovali mít vlastní vestu, do které ale museli vložit fasovanou měkkou i tvrdou balistiku a většina lidí tuto možnost využila."

Armáda nakoupí neprůstřelné vesty, bojová vozidla a munici za miliardy

Číst článek

S výtkami souhlasí i vojenský analytik a někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec. Na vině je podle něj špatná práce lidí na generálním štábu, kteří neumí zadávat odborné parametry zakázek.

„Spíše hledají na různých stránkách firem, které nabízí podobné výrobky bez ohledu na to, jestli jsou vhodné pro armádu," vysvětluje Štefec. "Podle toho připravují specifikace a to, co zadají pro dodavatele, tak se výrazně liší od toho, co armáda skutečně potřebuje. A tím myslím vojáky v poli, kteří jdou skutečně do akcí a kteří potřebují to nejlepší, aby se minimalizovalo riziko ohrožení jejich životů," dodává.

Problémy s armádními zakázkami zná i poslankyně ze sněmovního podvýboru pro akvizice Jana Černochová z ODS. „Na případu balistiky, myslím vesty nebo přileb, se jasně ukázalo, že tady se není schopen domluvit generální štáb s ministerstvem obrany na tom zadání a odnáší to pak vojáci, kteří si stěžují na nefunkčnost té balistické ochrany," vysvětluje. Rorozumným řešením by podle ní mohl být návrat k myšlence zřízení úřadu pro vyzbrojování.

Podle ředitele asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je problém i v tom, že se armádní zakázky zadávají jako veřejné s důrazem na nejnižší cenu. „Nejlepší cesta by bylo investovat peníze na výzkum a vývoj. Připravit vestu, která by vyhověla uživateli, zkoušet ji v misích, při cvičeních a mít dokumentaci, podle které by se dalo dále vyrábět," vysvětluje. Stejně podle něj postupují například armády v Německu nebo Rakousku.

Tisíce vest a přileb

Chrudimští výsakdáři při 70km pochodu (2. zleva je vojenský kaplan Milan Novotný) | Foto: Jakub Školník

Tento týden ale ministerstvo obrany podepsalo na základě veřejné soutěže tendr s českou firmou Argun, která má dodat pět a půl tisíce univerzálních neprůstřelných vest za 210 milionů korun. Jak kvalitní tentokrát vybavení bude, záleží podle mluvčího úřadu Petra Medka opět na zadání z generálního štábu. „Připomínky evidují sami vojáci, kteří vytváří specifikace. Podle dodaných požadavků Ministerstvo obrany materiál nakupuje. I v případě aktuální zakázky byly vesty soutěženy podle technických specifikací od armády."

Generální štáb ale trvá na tom, že všechny balistické vesty splňují povinné normy. A případné defekty připisuje špatné péčí jednotlivců. „Všechny balistické vesty byly řádně zavedeny do užívání armády a prošly vojskovými zkouškami. K rámcové zakázce na balistické vesty univerzální musím zopakovat, že při její specifikaci byly důsledně zohledněny zkušenosti jednotek na území ČR a v zahraničních operacích a poznatky našich koaličních partnerů a současné trendy," dodává armádní mluvčí Jan Šulc s tím, že vojáci i tentokrát můžou vesty připomínkovat při takzvaných vojskových zkouškách, které mají odhalit případné nedostatky.

Finální modely nových neprůstřelných vest by pak měli vojáci postupně dostávat od letošního podzimu až do roku 2020. Ještě letos by měla obrana znovu vypsat i další velkou zakázku na čtrnáct a půl tisíce neprůstřelných přileb. Vypsala ji už loni, ale musela ji zrušit, protože se ukázalo, že poptává typ, který už se nevyrábí.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme