Nizozemci den před volbami řeší spor s Turky. Na tango jsou potřeba dva, řekl premiér
Nizozemci už ve středu budou vybírat parlament. A řada z nich stále neví, komu dát svůj hlas. Rozhodování může ovlivnit současný diplomatický spor Amsterodamu a Ankary kvůli nevpuštění dvou tureckých ministrů do Nizozemí. Výsledek středečního hlasování si tak nizozemští analytici příliš netroufají odhadovat. Turecko nově navíc oznámilo sérii diplomatických sankcí proti Nizozemsku. Ankara například zakázala vstup nizozemskému velvyslanci. Premiér Mark Rutte sankce v úterý označil za bizarní.
Vyostřené reakce Turecka kvůli tomu, že nizozemská vláda nenechala turecké ministry agitovat v zemi před dubnovým referendem o posílení pravomocí autoritářského prezidenta Erdogana, v posledních dnech odsunuly diskuze o hlavních tématech nizozemských voleb do pozadí.
Zřetelně to ukázala i jediná televizní debata volebních lídrů dvou nejsilnějších stran - pravicových liberálů premiéra Marka Rutteho a odpůrců islámu Geerta Wilderse. Roztržka s Tureckem se neplánovaně stala nejžhavějším tématem večera.
„Turecký velvyslanec i ostatní diplomaté by měli být vyhoštěni. Není přípustné, aby nás Turecko takhle uráželo," ohradil se dlouholetý kritik Ankary Wilders proti tureckému přirovnávání zásahů nizozemských úřadů k praktikám nacistů.
Roztržka s Tureckem se neplánovaně stala nejžhavějším tématem pondělní televizní debaty volebních lídrů dvou nejsilnějších stran VVD a PVV.
Za naprosto nepřijatelné ho považuje i premiér Rutte. Na rozdíl od svého politického rivala ale odmítá přilévat další olej do ohně. „Nizozemsko nechce situaci dál vyhrocovat. Snažili jsme se ji mírnit už od minulého týdne, ale na tango jsou potřeba dva. U Turecka jsme tento přístup bohužel nezaznamenali."
Nejaktuálnější předvolební průzkum pro nizozemskou veřejnoprávní televizi ukázal, že ze sporu s Ankarou zatím nejvíc těží oba hlavní favorité voleb. Rutteho liberálové kvůli rezolutnímu postoji premiéra vůči tureckým požadavkům a Wildersova strana kvůli tradičnímu zacílení proti muslimům a přistěhovalcům.
Ani jednu z nich ale zatím neposlal do výraznějšího trháku. Podle posledního průzkumu pro veřejnoprávní televizi se jejich síly dokonce znovu vyrovnaly a obě formace by teď obsadily 24 křesel ve 150členné dolní komoře parlamentu.
V ní může zasednout více než desítka stran a k vytvoření většinové koalice budou potřeba nejméně čtyři. S kým se po volbách spojí, nechávají nizozemská uskupení zatím otevřené. Jedinou výjimkou je spolupráce s Wildersovou Stranou pro svobodu. S ní nechce vládnout nikdo.
Podle nizozemského hlasovacího indikátoru 'Peilingwijzer', který kombinuje několik národních průzkumů veřejného mínění dohromady, určitý rozdíl mezi Rutteho stranou VVD a Wildersovou PVV existuje. Podle pondělních dat by VVD ve volbách získala 17 procent hlasů a PVV 14 procent hlasů.
Sankce proti Haagu
Ankara zavedla proti Haagu sérii sankcí, mezi které patří třeba zákaz vstupu do země pro nizozemského velvyslance. Podle nizozemského premiéra Rutteho nejsou ale nijak hrozné. Den před začátkem parlamentních voleb předseda haagské vlády nicméně prohlásil, že sankce jsou nemístné.
Spíš než Turecko má podle Rutteho větší důvod k pobouření Nizozemsko. Turečtí politici tuto zemi přirovnali k fašistům a nacistům poté, co nizozemské úřady zabránily dvěma tureckým ministrům vést mezi tamními Turky kampaň před referendem o ústavních změnách.
To se bude konat v dubnu a vláda v Ankaře v něm navrhnuje změnu politického systému na prezidentský, jak to prosazuje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan.
