Největší mýty o nizozemských volbách: rozhodování o Evropské unii a favorit Wilders

Nizozemští voliči jdou ve středu k parlamentním volbám. A jedna věc je jasná, píše server Politico. Lidé v zahraničí vnímají tyto volby jinak než Nizozemci. Zatímco zahraniční pozorovatelé je považují za další těžkou zkoušku, jednu z největších od poválečného politického uspořádání Evropy, Nizozemci vidí volby méně dramaticky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební plakáty v Nizozemsku

Předvolební plakáty v Nizozemsku | Zdroj: Reuters

Nizozemské hlasování nebude mít jasný výsledek, při kterém vítěz bere vše, jako v případě brexitu nebo Donalda Trumpa. Volič bude vybírat mezi 28 stranami, z nichž několik bude pravděpodobně muset vstoupit do koalice, aby mohly vládnout, míní Politico. Autor článku dodává, že je to nevýhoda pro bojovného populistu Geerta Wilderse o kterém je hodně slyšet na mezinárodní scéně, ale doma se na výsluní dostává těžko.

Letos se spektrum nizozemských politických stran štěpí ještě více než obvykle. Žádná z nich v průzkumech nepřesáhla v průměru 20 %. Strany, které dříve dominovaly, zápasí o širší podporu. Celá řada malých stran se soustředí na vybrané části elektorátu. V Nizozemsku najdete stranu pro lidi nad 50 let, stranu na podporu zvířat, ba dokonce stranu pro nevoliče. Volby se, na rozdíl od těch předchozích, nestaly jasným střetem dvou největších stran.

Nexit není brexit

Server Politico upozorňuje na některé omyly, které se pojí s volbami v Nizozemsku. První je, že se tam hlasuje o Evropské unii. O „nexitu“ - možnosti, že Nizozemsko vystoupí z Evropské unie, se často mluví v podobném stylu jako o brexitu. Jenže britské referendum o odchodu z unie euroskeptickému hnutí v Nizozemsku moc nepomohlo. Jestli mělo nějaký vliv, pak negativní, protože Nizozemci teď vidí, jak se britský experiment odvíjí.

Jak uvádí vládní Nizozemský institut pro společenský výzkum (SCP), po červnovém britském hlasování se mezi nizozemskými voliči snížila podpora vystoupení z Evropské unie. Debata o nexitu skoro skončila. Jediná velká strana, která si ho přeje - Wildersovi Svobodní - omezila ve srovnání s rétorikou z minulých voleb svou kritiku Bruselu a zaměřila se místo toho na migrační a kulturní témata.

To ale neznamená, že Nizozemci jsou s unií spokojení. Debatuje se o tom, jak by měla být reformovaná. Premiér Mark Rutte z konzervativně-liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) chce zastavit další rozšiřování unijního klubu o nové členy a omezit pravomoci Bruselu. Na levici chtějí Zelení sice silnější Evropskou unii, ale více demokratickou.

Další mýtus, na který poukazuje server Politico, zní, že ve středu se bude hlasovat o Geertu Wildersovi. Krajně pravicový nacionalista, který se dlouhodobě vymezuje vůči imigraci a islámu, je na titulních stránkách světových médií. V Nizozemsku tomu tak není, alespoň ne v tak velké míře. Wilderse v kampani není moc vidět a to z různých důvodů - bezpečnostních, finančních či kvůli sporu s televizními producenty.

Političtí lídři Geert Wilders (PVV) a Mark Rutte (VVD) | Foto: Reuters

V únoru Wilders zrušil všechna veřejná vystoupení poté, co člen jeho ochranky údajně vyzradil informace o tom, kde se zdržuje, kriminálnímu gangu z Maroka. Rovněž v únoru Wilders zrušil účast v televizní debatě, kvůli rozčilení nad tím, že televize RTL natočila rozhovor s jeho bratrem Paulem, který byl k Wildersovi kritický. V minulosti Wilders také omezoval svá vystoupení. Byla to taktika, jak vyvolat rozruch, když se znovu objeví. Teď chtěl možná posílit zájem o pondělní televizní debatu s premiérem Ruttem.

Nizozemský politolog Koen Vossen, který se zabývá Stranou svobodných, nabízí ale jednodušší vysvětlení: „Ostatní politické strany investovaly tisíce eur do profesionální reklamní kampaně, mají ucelenou strategii a profesionální tým konzultantů, kteří pro ně pracují. Wilders nemá nic,“ říká Vossen. „Nemá žádné peníze a pracuje pro něj v celém Nizozemsku asi 50 lidí. Dost možná se najde pár stovek příznivců ochotných vylepovat plakáty, ale to je všechno.“

Politiky rozdávající koblihy v Nizozemsku nepotkáte. Wilders se stal hromosvodem, říká politolog

Číst článek

O volbách v Nizozemsku se často mluví v kontextu dvou aktuálních politických událostí: brexitu a zvolení Donalda Trumpa, Nečekejte ale, že populisté dramaticky změní zavedený pořádek v Nizozemsku, pokračuje server Politico. Žádná politická strana nemá momentálně větší podporu než 17 %.

Pokud se ukáže, že průzkumy měly pravdu, bude se muset dát dohromady možná i pět politických stran, aby získaly většinu v dolní komoře parlamentu - 76 křesel. Wildersovi předpovídají průzkumy zisk 19 až 23 křesel. Není ale pravděpodobné, že se dostane do vládní koalice, míní autor článku. Je hodně nepopulární mezi ostatními politickými lídry, které uráží a kterým vadí jeho protiústavní sliby z volebního programu, jako třeba zákaz koránu.

Všechno se ale může změnit v den voleb, píše Politico. Nizozemci jsou totiž známí tím, že často mění názor na poslední chvíli. Politolog André Krouwel ze Svobodné univerzity v Amsterdamu říká, že do posledního dne před volbami nebývá rozhodnuta až pětina voličů. A tři procenta se rozhodují až ve volební místnosti. To znamená nejistotu ohledně 60 křesel, uzavírá svůj článek server Politico.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme