Výhrůžky Ankary musí brát Evropa vážně, ale nepřipustit vydírání přes uprchlíky, shodují se poslanci

17. březen 2017

Turecko hrozí Evropské unii vypovězením klíčové dohody o migraci. Podle Ankary Evropa pakt neplní, Turci proto přestanou přijímat zpět běžence z řeckých ostrovů. Podle rok staré dohody Unie výměnou za to přijímala Syřany z uprchlických táborů v Turecku, slíbila bezvízový styk a finanční pomoc.

Vypovězením dohody hrozí Turci opakovaně, je nyní opravdu mrtvá?

„Myslím, že ne. Klíčová je zde bilaterální readmisní dohoda mezi Řeckem a Tureckem, která musí být naplňována. To je standardní mezinárodní závazek a Turci nás nemohou vydírat tím, že sem budou pouštět ilegály,“ říká předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

„Pokud Řecko nebude schopné plnit své závazky ohledně ochrany schengenské hranice, Evropská unie musí Turecku pomoci – penězi i lidmi. Je to daleko levnější než následně řešit problém migračních toků uvnitř Unie, například na česko-slovenské hranici,“ dodává.

Podle některých komentátorů chce Turecko Unii dotlačit ke zrušení vízové povinnosti pro své občany. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Evropská unie Turecko příslibem zrušení víz obelhala.


Turecko vypovězením této dohody hrozí často, a to jen potvrzuje negativní postoj KDU-ČSL k otázce jeho členství v Evropské unii. Je to sice náš partner, ale který je kulturně, bezpečnostně a politicky úplně jinde.Ondřej Benešík

Zrušení víz nebylo na stole. Nebo ano?

„Bezvízový styk nikdy nebyl na stole, vždy šlo jen o liberalizaci vízového styku. To znamená, že pokud by Turecko splnilo velmi přísné podmínky, získali by jeho občané jednodušší přístup do Evropy. Pokud by cestovali na krátkou dobu a s biometrickým pasem,“ vysvětluje lidovecký poslanec.

„Uvolnění vízového styků s Tureckem bylo na stole, a to, co jsem slyšel od kolegy Benešíka, zní jako opožděná racionalizace. Už když jsme o tom před rokem diskutovali, existovalo podezření, že by bezvízový styk mohl být zneužit. Jeho nastavení je ale otázkou jednání a mohlo by to turecké straně vzít vítr z plachet,“ reaguje poslanec za KSČM Jiří Dolejš.


Členství Turecka v Evropské unii je chiméra, země má po pokusu o převrat celou řadu dalších problémů. A není vyloučeno, že přestává fungovat i jako řádný člen NATO, což by mělo ještě dalekosáhlejší důsledky.Jiří Dolejš

Válka slov, kterou musíme brát vážně

Dohoda podle něj zatím funguje, a to především v otázce výměny migrantů a součinnosti na hranicích s Evropskou unií. „Zde to plnění existuje na obou stranách. Dokládá to i fakt, že oproti letům 2014 a 2015 přichází do Evropy přes balkánskou trasu jen zlomek migrantů,“ dodává.

„Zatím je to jen válka slov, kterou ale musíme brát nesmírně vážně vzhledem k širšímu kontextu a řecko-tureckých dějin. Diplomatické dohody tam mohou velmi rychle vzít za své a nebohé Řecko má u hlavy nejen pistoli takzvané „trojky“ (Mezinárodního měnového fondu, Evropské banky a Evropské komise, kteří se podílí na řešení řecké dluhové krize pozn. red.), ale bohužel i tureckou,“ uzavírá Dolejš.

autoři: všt , ert
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.