Jan Fingerland: Trump chce velký klacek

17. březen 2017

Stromy se poznají podle ovoce a vlády podle svého rozpočtu. Donald Trump přišel se svou představou o tom, na co má Amerika vydávat peníze – pravděpodobně jde o nejdrastičtější změnu mezi dvěma administrativami.

Americké ministerstvo obrany, a také armáda, se mohou těšit na zvýšení rozpočtu o 54 miliard dolarů, Trump to vysvětluje starostí o bezpečnost amerického národa. Naopak agenda zahraniční politiky se bude muset vypořádat s rozpočtem necelých 26 miliard, což je o 28 procent méně než dosud.

Ministerstvo zahraničí a program USAID projde důkladnou prověrkou činnosti, která by měla přinést úspory. S menšími penězi musejí počítat federální instituce, jako je Agentura pro ochranu životního prostředí a dalších 18 úřadů, které vydávají federální peníze, například na příspěvky na otop, boj s chudobou, lékařský výzkum nebo podporu kultury.

O peníze přijdou také mezinárodní instituce, jako je Globální iniciativa pro klimatickou změnu, Světová banka a další programy pro vzdělávací a kulturní výměnu. Trump tyto peníze evidentně nepovažuje za dobře vynaložené prostředky. Pro spravedlnost dodejme, že některé výdaje zůstaly nezměněny, rozpočet například počítá se zachováním amerických závazků vůči Globálnímu fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií.

Návrh také počítá se blíže neupřesněným škrtem amerických příspěvků pro OSN, přičemž je dobré poznamenat, že zatím Spojené státy financovaly celých 22 procent jejího rozpočtu a 28,5 procenta nákladů jejích mírových misí. Trump už dříve vyjadřoval nespokojenost s touto organizací a s její politikou. Velká část zahraniční vojenské pomoci se transformuje na půjčky.

Rex Tillerson

Více zbraní, méně vlivu?

Peníze nyní tedy půjdou na lepší výbavu pro armádu, například protiraketovou obranu, ale také nové stíhačky, včetně nejnovějších F 35, celkem 5 miliard je určeno na bojové operace. Více méně to znamená, že Trump svá dřívější varování před oslabováním Ameriky mínil vážně a nešlo o pouhý obrat z volební kampaně. To by mimo jiné znamenalo, že dosavadní víra v Trumpa coby izolacionistu byla mylná. Napovídal by tomu i fakt, že ministr zahraničí Tillerson během své cesty po Asii mluvil o možném vojenském řešení severokorejského problému.

V Pchjongjangu by tedy měli brát taková slova vážněji. Zajímavé by asi také bylo vědět, co takovému návrhu amerického rozpočtu říkají v Moskvě, Pekingu nebo Teheránu, kde také pravděpodobně doufali ve stažení se Ameriky do sebe.

Proti Trumpovu návrhu přesunu financí od zahraniční politiky k obraně se okamžitě objevila řada námitek. Jedna z nich pochází od mezinárodních institucí, generální tajemník OSN Guterres varoval, že je třeba bojovat proti terorismu i jinak než vojensky, například investovat do rozvoje, zabývat se udržováním míru a včas reagovat na humanitární krize.

Podobné hlasy ovšem přišly i zevnitř USA. Nejlépe to asi vyjádřil Trumpův muž pro rozpočet Mick Mulvaney, když prohlásil, že jde o „rozpočet tvrdé síly, nikoli měkké“. On sám to myslel jako chválu, ale řada hlasů to považuje za špatný krok, který ve skutečnosti omezí americký vliv. Mezi ně patří i republikán Hal Rogers, který ve Sněmovně předsedá panelu dohlížejícímu na ministerstvo zahraničí za výdaje na mezinárodní programy. Návrhu prý chybí komplexnější pohled na otázku národní bezpečnosti.

Donald Trump

Je pozoruhodné, že i současný ministr obrany James Mattis ještě jako generál bránil před několika lety rozpočet ministerstva zahraničí před škrty tvrzením, že když nebude mít toto ministerstvo dostatečné prostředky, bude on jako voják potřebovat více munice. Jestli to Trumpovi zopakoval znovu, to není jisté, ale 120 generálů a admirálů ve výslužbě už v únoru vyzvalo Kongres, aby neomezoval výdaje na diplomacii.

Z vlastní služby prý tito bývalí vysocí důstojníci vědí, že řada problémů nemá jen vojenské řešení a řadu problémů, od nástupu Islámského státu až po pandemii Eboly lze omezit nebo včas zastavit posílením tamních států.

Velký klacek pro Trumpa

James Mattis

Právě Kongres v posledku rozhodne, jak bude vypadat rozpočet Trumpovy administrativy – návrh ostatně vůbec nezahrnuje prezidentovo slíbené obrovské zvýšení výdajů na obnovu infrastruktury, pokud se na ně mají najít peníze a rozpočet zůstat vyrovnaný, možná budou následovat další škrty.

Obě strany mají před sebou ještě několik měsíců jednání a je zřejmé, že nejen demokraté, ale i někteří republikáni jsou proti omezování diplomatické zdatnosti své země. Do té patří i „měkká síla“, kterou Amerika získává nejen přitažlivostí své pop kultury nebo politického modelu, ale i rozvojovou a humanitární činností, která přitom představuje jen velmi malý díl federálních výdajů.

Ať ovšem jednání dopadnou jakkoli, z prvního náhozu rozpočtu je zřejmé, že Trump chce stát v čele země, která má v ruce velký klacek, ať už ho bude používat, nebo ne.

Spustit audio