Jedna z nejstarších tkáňových bank na světě je v Hradci Králové. Co se v ní uchovává?

21. březen 2017

Dovoz lidských tkání a buněk k transplantacím by měl mít jednotná pravidla. Ta by zajistila ochranu zdraví Evropanů a ztížila nelegální praktiky a obchod s orgány. Tímto zákonem se v minulých dnech zabýval Senát. S drobnými úpravami ho vrátil poslancům. Jak to v takové tkáňové bance vypadá, zjišťovala naše reportérka Marika Konárková. Jednu z nejstarších tkáňových bank na světě má Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Tady si vemte návleky," s primářem Pavlem Měřičkou vstupujeme do tkáňové banky.

„Tkáňové zařízení ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové bylo založeno v roce 1952 profesorem Klenem. Nejprve se nacházelo na chirurgickém pavilonu. Zde se nalézáme od roku 2002. Toto pracovistě bylo zřízeno rekonstrukcí původní kliniky radioterapie," upřesňuje Pavel Měřička.

Čtěte také

Přicházíme do velké místnosti kryokonzervačního skladu. Tady při teplotách -80 až -190 stupňů Celsia lékaři uchovávají ve velkých mrazících boxech lidské tkáně a buňky.

„Jsou to kosti, šlachy a vazy pro rekonstrukčí výkony v ortopedii a traumatologii. A potom cévy pro srdečně-cévní chirurgii. A pokud jde o tu problematiku interní, tak jsou to především krvetvorné buňky. Skladujeme tady jednak tkáně, které jsou pro toho samého pacineta, které jsou mu odebrány za účelem pozdější transplantace. Takový příklad jsou třeba lebeční kosti," říká Pavel Měřička.

Jednu z nejstarších tkáňových bank na světě má Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Jak dlouho tu mohou buňky a tkáně uchovávat?
„Maximální dobu uložení máme od pacinetů, kteří byli transplantováni přibližně před 20 lety. A ty buňky jsou skutečně ověřeny, že jsou živé a schopné transplantace. Pokud jde o ty tkáně typu kostí, tam naopak je ten obrat poměrně rychlý. Takže maximálně tak do pěti let."

Zmražené lidské tkáně a buňky pomáhají pacientům s nádorovým onemocněním. Ale třeba také při ortopedických operacích.

„U těch štěpů skeletů jsou hlavní indikací běžné úrazy, kde dochází k roztříštění kosti, nebo přetržení třeba kolenních vazů. A nebo jsou to operace z důvodu artrózy," konstatuje Pavel Měřička.

Za jak dlouho se například takový štěp dostane k pacientovi?
„Jestliže dnes přivezou pacienta s přetrženým vazem v koleni, měl by do několika dnů ten štěp dostat. Takovou bychom my měli mít zásobu. Pokud by se dělal ten štěp tím způsobem, že se odebere a ten pacient na to čeká, tak je to do jednoho měsíce."

Tkáňová banka má dárce žijící i zemřelé. V posledních letech je to mezi 10 až 15 dárci ročně. V dřívějších letech mívali lékaři až 23 dárců.

autor: Marika Konárková
Spustit audio