Zájem o prohlídku kanalizačních štol pod klášterem v Teplé je velký. Exkurze ale není pro každého

22. březen 2017

Návštěvníci kláštera v Teplé na Chebsku mají možnost podívat se do podzemí této barokní památky. Hroznatova akademie, která prohlídky zajišťuje, letos zpřístupnila i místa, do kterých lidé zatím nemohli. Hodinová výprava do starých kanalizačních štol ale není pro každého. Chodby jsou úzké, tmavé a za staletí provozování doslova nasáklé vším, co tudy proteklo.

„Do štol můžeme pouštět jen skupiny od pěti do patnácti osob,“ říká při odemykání dveří Lucie Toman z Hroznatovy akademie. „Už se nám stalo, že se nám tu jeden pán zaseknul, prostě dostal takový strach, že se nemohl pohnout a museli ho vynést údržbáři. Chodby jsou úzké a není to nic pro lidi, kteří trpí klaustrofobií. A taky pro ty, kteří nemají rádi pavouky,“ dodává Toman.

Nasazujeme si přilby a sestupujeme do podzemí. První cesta podzemím nás vede pod barokní kašnu, která je dominantou Rajského dvora.

„Tady je takové křížení chodeb, asi tu byla nějaká technika, která zajišťovala proudění vody do kašny. Ještě tu máme zbytek historické vodovodní trubky. Nevíme přesně, jak to fungovalo, protože se nedochovala žádná technická dokumentace. Ale tady kousek dál je otvor, kterým se voda vracela z kašny a byla touhle chodbou odváděná pryč z kláštera. Ta voda také proplachovala záchodovou štolu, do které se půjdeme podívat,“ ukazuje Lucie Toman.

Pokračujeme chodbou dál. Chodba je vyztužená příčnými zděnými oblouky. „Těm se říká prampouchy. Na ty si dejte pozor, jak budeme postupovat chodbou, tak se k nám budou přibližovat. Jsou pořád ve stejné výšce, ale mi stoupáme," říká průvodkyně.

Jako na potvrzení jejích slov dostávám ránu do přilby. Musíme se pohybovat v podřepu. Po chvilce přicházíme do místnosti s klenutým stropem i stěnami. Připomíná vnitřek zděné cisterny.

„Tady ústily záchody. Vstup byl přímo nad námi, tady bychom to schytali přímo. Když budovu využívala armáda, tak systém nikdo nečistil. Naopak vojáci ty chodby ještě ucpali. K tomu se váže legenda, že tudy vojáci utíkali z kasáren a možná proto byly štoly zavalené. Jenže bez odvádění vlhkosti začal klášter vlhnout a podzemí se začalo hroutit. Při opravách v devadesátých letech pak odtok ze záchodů zazdili,“ vysvětluje Lucie Toman.

Zvláštní tvar místnosti je ryze účelový. „Důvodem je, aby se nečistoty neshromažďovaly v rozích, ale odtékaly pryč. Záchodová funkce téhle komory je poznat hlavně v létě, kdy tudy neprotéká tolik vody. Ty stěny jsou za staletí používání tak nasáklé, že to tu opravdu děsivě smrdí. Měli jsme tu už návštěvníky, kteří tu málem zanechali své obědy,“ dodává Toman.

A jak velký je zájem o návštěvu kanalizační jímky? „Překvapivě velký. Zatím ale prohlídky nabízím jen po předchozí domluvě,“ uzavírá průvodkyně.

autor: Pavel Reichard
Spustit audio