Robert Schuster: Letošní německý volební maraton začne v neděli v Sársku

Přesto ale tentokrát význam voleb přesáhne čistě lokální rozměr. Proběhnou totiž přesně půl roku před dlouho očekávaným celostátním hlasováním o složení nového Spolkového sněmu. Přitom se pokusí novopečený šéf sociálních demokratů Martin Schulz sesadit z čela vlády stávající křesťanskodemokratickou kancléřku Angelu Merkelovou, která byla dlouhou dobu považována za jasnou favoritku.

Není bez zajímavosti, že podobná situace jako na spolkové úrovni, se rýsuje i v Sársku. Tamní premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová patří ke křesťanským demokratům, kteří bezvýhradně podporují politiku kancléřky, a to včetně její snahy modernizovat stranu a otevřít ji novým voličským skupinám.

V sárské politice si přitom počínala relativně neideologicky. V minulosti pro ni například nebyl problém vládnout spolu s liberály a Zelenými v rámci historicky premiérového spojenectví, jež bylo kvůli barvám zúčastněných stran označováno jako „jamajková koalice“.

Po posledních volbách potom vytvořila velkou koalici se sociálními demokraty. A podobně, jak tomu bylo až donedávna v případě Merkelové, i v Sársku z ní dokázala těžit hlavně úřadující premiérka, takže o jejím opětovném vítězství nikdo nepochyboval.

Logo|foto:Český rozhlas

Klíčový význam voleb

Pak ale nastoupil do čela sociálních demokratů bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a vlna euforie, kterou tím vyvolal, přeskočila i na jeho stranické soudruhy v Sársku. Dokázali se dotáhnout na křesťanské demokraty a není vyloučeno, že je nakonec ještě předhoní. Změnu nálad u veřejnosti lze vysvětlit dvěma tématy, jež nyní sociální demokraté pod Schulzovým vedením ofenzívně prosazují.

Za prvé to je volání po větší sociální spravedlnosti, jež spojují s úpravami reforem sociálního státu známých jako Agenda 2010. Sársko je přitom regionem, který se stále ještě potýká s důsledky útlumu těžby černého uhlí a výroby oceli. S tím souvisí i zvýšené státní výdaje na financování předčasných důchodů, rekvalifikačních kurzů či jiných forem aktivní zaměstnanecké politiky.

Druhé velké téma bylo se Schulzovým příchodem opět trochu oprášeno, neboť jím je podpora pro evropský integrační projekt. To silně rezonuje právě v Sársku, regionu, který byl před 2. světovou válkou po řadu desetiletí předmětem sváru mezi Francií a Německem, kde pořád ještě platí, že dvoujazyčnost není výjimkou a Evropě bez hranic, fungující na bázi spolupráce a vzájemné výměny, je stále ještě přisuzován vysoký význam.

Martin Schulz na sjezdu SPD v Berlíně|foto:Michael Sohn, ČTK

Pro křesťanské demokraty, kteří se přesně před 60 lety zasloužili o připojení Sárska k Německu, má proto výsledek letošních zemských voleb klíčový význam. Mohou totiž odstartovat trend, který se může v průběhu příštích týdnů, kdy proběhnou ještě dvoje další regionální volby, buď zesilovat, nebo oslabovat.

Na jeho konci se pak Angela Merkelová dozví, jestli současné průzkumy odpovídají skutečným náladám mezi německými voliči a ona bude buď pokračovat v čele vlády, anebo odejde do politického důchodu.