Thomas Kulidakis: Státy EU se politicky loučí s Británií, její finance ale vítají

Odpověď britské premiérky Theresy Mayové zní „tvrdý“ brexit. A lepší žádná dohoda, než dohoda špatná. Teď se otázka obrátila. Zní, nakolik učiní kontinent takzvaný „tvrdý“ brexit opravdu tvrdým.

V tomto ohledu je rozhodující postoj unijních států a jejich jednota. Velká Británie by ráda jednala zároveň o podmínkách odchodu a při tom o podobě budoucích vztahů. Jedná se o stěžejní oblast především pro ostrovní monarchii.

Všechna ujednání musí následně schválit jak 27 evropských zemí, tak unijní instituce a parlament britský. Na teoreticky možné prodloužení lhůty k vyjednávání není možné předem spoléhat. A Velká Británie potřebuje také vyjednat obchodní dohody s mimoevropskými zeměmi, se kterými obchodovala podle pravidel dohodnutých Evropskou unií jako celkem.

Lhůta pro vyjednávání je skutečně krátká. V reálu trvá pouze rok a půl. Z Evropy však zatím zní důrazné odmítnutí. Dnes to například telefonicky sdělil francouzský prezident britské premiérce. Obdobně se také vyjádřila německá kancléřka včera, tedy v den oficiální aktivace článku 50.

Velká Británie by ráda jednala zároveň o podmínkách odchodu a při tom o podobě budoucích vztahů|foto: ČTK/AP, Alastair Grant,ČTK

Jiný přírůstek

Pokud by patřičné dohody nebyly na stole, Velká Británie by se stala třetí zemí, na niž by se vztahovala pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Bez preferenčních výhod by celní přirážky neúměrně zdražily vývoz do EU. I ta by tratila, ovšem má výhodu z rozsahu díky svému jednotnému trhu.

A finanční instituce sídlící ve Velké Británii se dlouhodobě obávají, že ztratí takzvané passportingové práva. Ty jim umožňovaly provozovat činnost v celé EU tím, že sídlily v Londýně coby součásti Evropské unie.

První vlaštovky zatím tvoří pojišťovací instituce Lloyd´s of London a americká investiční banka JPMorgan. Prvně jmenovaná hodlá přesunout část svých aktivit do Bruselu, druhá jedná o pořízení kanceláří v irském Dublinu. To vše jen dva dny po žádosti Velké Británie o odchod. Příznačné je, že zatímco politicky, tedy veřejně evropské státy litují odchodu svého spojence, zároveň si pragmaticky brousí zuby nejen na finanční instituce sídlící v londýnské City.

Z Velké Británie by totiž měly odejít i Evropské agentury. Například Česká republika by ráda přilákala Evropskou lékovou agenturu a Evropský orgán pro bankovnictví. A není jediná. Jednání o brexitu je zatím na začátku. Pokud budou ostatní členové unie chtít jednat tvrdě, nečekají Londýn vůbec snadné časy.

A kdo ví. Možná se v kontinentální Evropě dočkáme také přírůstku jiného, než v podobě evropských institucí a poboček nebo i mateřských firem sídlících ve Velké Británii. Jedna z hlavních tváří a propagátorů brexitu Nigel Farage totiž posluchačům rádia LBC sdělil, že pokud skončí brexit ekonomickou katastrofou, on se ze země odstěhuje a bude žít v zahraničí.