Student architektury si u Brna staví dům z lodního kontejneru. Soběstačných domů bude přibývat

31. březen 2017

Nedaleko Brna roste zvláštní stavba sedmadvacetiletého studenta architektury Daniela Brýdy. Jeho příbytek může jeřáb kdykoli naložit a odvézt na místo, které majitele zaujme. Unikátní projekt, jehož základem je použitý lodní kontejner, vyhrál soutěž Český ostrovní dům. Organizátoři akce chtějí upozornit na to, že domy dnes mohou být i úplně nezávislé na sítích, a přitom zůstat tak komfortní, jak jsme zvyklí.

Daniel Brýda, student ČVUT, si lodní kontejner nevybral jen proto, že byl cenově dostupný. Chtěl taky, aby jeho dům zůstal mobilní, a navíc ho lákalo, jak dobře se dá kontejner zaizolovat.


Tenhle dům je tak specifický a detaily jsou tak náročném na preciznost, že ani nevím, jestli bych dokázal najít někoho, kdo stavěl místo mě.Daniel Brýda

„Na dřevostavbách se investují tisíce a tisíce korun do těsnících pásek, aby se zatěsnila každá škvíra. Kontejner, když si to pohlídáte, je těsný sám o sobě,” vysvětluje Brýda.

Všechny práce na stavbě unikátního domu zvládá tento mladík jen s pomocí přítelkyně a otce. „Nenašel jsem jediný další projekt někoho, kdo by vzal jeden kontejner a zateplil ho zvenku. Nevím, jestli je to tím, že ostatní lidi, kteří dělají domy z kontejneru, to dělají kvůli ceně a nemají to vzdělání. Myslím si, že je správným řešením použít kontejner na vnitřním povrchu a zateplit ho zvenku, ne zevnitř.”

Celkové náklady na stavební materiál se aktuálně pohybují kolem půl milionu korun, domu zatím chybí interiér. „Rozhodl jsem se, že stavbu zlevním tím, že si ji postavím sám. Dá se tak s nadsázkou říct, že přítelkyně, která chodí do práce, mě platí za to, že stavím. Tenhle dům je tak specifický a detaily jsou tak náročném na preciznost, že ani nevím, jestli bych dokázal najít někoho, kdo by stavěl místo mě,” vysvětluje.

Daniel Brýda

Dešťová voda na praní

Po dokončení by dům měl být energeticky mimořádně úsporný. „Platíme za celou zimu 700 až 1800 korun,” pochvaluje si jiný dům postavený z tradičních materiálů architekt Jaroslav Tachecí. „Kdybych to osadil fotovoltaikou, tak mám téměř ostrovní dům,” dodává.

Návratnost fotovoltaického systému ale přišla tomuto stavebníkovi příliš vzdálená. Ze stejného důvodu oželel i čistírnu odpadní vody, s dešťovou vodou ale hospodaří. „Máme na ni nádrž, čistíme ji, a používáme na splachování a praní,” říká Tachecí.

Ostrovní jako cesta ke sdílenému

Motivací, pro které se lidé začnou zajímat o soběstačná řešení, je už teď řada. Podle Pavla Podruha z projektu Český ostrovní dům jich bude jen přibývat. „Projekt jsme založili před rokem a půl s vizí, že otevřeme konverzaci na téma udržitelnějších technologií. Přemýšlíme nad tím, jak zachovat náš standard života prostřednictvím nových technologií, abychom přírodu ničili méně,” vysvětluje.


Abychom došli k tomu, jak udělat sdílené věci, učíme se jednotlivé technologie na extrému ostrovnosti. Paradoxně fungují sdílené technologie v základu ostrovně, akorát se jejich přebytky používají ke sdílení.Pavel Podruh

I proto Český ostrovní dům uspořádal studentskou soutěž zaměřenou na udržitelné směry výstavby a nakládání se zdroji. Práce budou k dispozici jednak na putovní výstavě, dál se taky zhmotní do podoby dvou apartmánů nedaleko Lipna. „Aktuálně dáváme dohromady všechna stavební povolení, stavbu budeme realizovat v roce 2018. Půjde o dvě malé a soběstačné ostrovní stavby ve volné krajině. Bereme to jako takovou studijní záležitost, dalším realizačním krokem bude budova, která jde v intencích sdílené ekonomiky,” říká Podruh.

Není ostrovní, nezávislá, budova v rozporu se sdílením? „Abychom došli k tomu, jak udělat sdílené věci, učíme se jednotlivé technologie na extrému ostrovnosti. Paradoxně fungují sdílené technologie v základu ostrovně, akorát se jejich přebytky používají ke sdílení. Jedno stojí na druhém,” odpovídá zakladatel Českého ostrovního domu.

autor: pek
Spustit audio