Petr Holub: Kdy ČNB uvolní kurz koruny

31. březen 2017

Může to být už jen otázkou hodin, říkají experti, když se jich někdo zeptá, kdy Česká národní banka uvolní kurz koruny. Dosud ho centrální bankéři drželi umělými intervencemi nad úrovní 27 korun za euro, ve čtvrtek však oznámili, že v nejbližší době mohou tento závazek vypovědět.

Může to být za pár hodin, ovšem také třeba za pár měsíců. Vstupujeme tedy do období otázek. Ještě důležitější než otázka o termínu rozhodnutí České národní banky bude úvaha, jaký kurz bude mít koruna v nejbližší době.

Odhady se točí kolem jakési magické hranice 25 korun, nejspíš bez úplně exaktního důvodu. Je však jisté, že před zavedením měnové regulace v listopadu 2013 byl kurz 25 korun a 80 haléřů za euro, a od té doby by bez intervence centrální banky došlo k určitému sblížení. Proč by tedy nemohla být nová hranice na pětadvaceti korunách?

Přesto tato spekulace nedává věrohodnou odpověď. Finančníci z celého světa nakoupili loni na podzim koruny za 10 miliard eur, za první tři měsíce letošního roku možná až za 40 miliard. Tyto částky teď budou chtít prodat. Pokud je ale vrhnou na trh v příliš velkém množství, nemusí k poklesu k 25 korunám za euro vůbec dojít, dokonce může kurz koruny, třeba dočasně, ještě oslabit.

Skok do bazénu se studenou vodou

Jak připomněl guvernér České národní banky Jiří Rusnok: „Mnozí dnes vzhlížejí k ukončení našeho kurzového závazku jako k nějaké téměř až fatální události, po které přijde jakési vysvobození. Chtěl bych však upozornit, že s řízeným plováním kurzu budou spojeny nejistoty, kterým jsme v posledních více než třech letech již začali pomalu odvykat.“

Jiří Rusnok

Rusnok tedy upozorňuje, že v první řade nepůjde ani o to, na jaký kurz si budou muset zvyknout naše exportní firmy či jak se zlevní nákupy českých turistů v zahraničí. Opravdu klíčová otázka zní, kdy se dobereme nějakého trochu stabilního kurzu, a to bude především záležet na náladách zahraničních finančníků. Čeho jsme byli v minulých třech letech ušetřeni, toho si teď zažijeme ve vrchovaté míře.

Tím se vrací vzpomínka na rok 1997, kterou bychom nejraději zahnali. Také tehdy uvolnila Česká národní banka do té doby zafixovaný kurz koruny a toto uvolnění bylo průvodním jevem nastupující krize. Nutno ovšem připomenout, že se tehdy kurz uvolňoval z jiných důvodů. Dnes má konec kurzového závazku umožnit posílení koruny, tehdy naopak měl otevřít možnost, aby oslabila.

V roce 1997 šlo o jasné protikrizové opatření, které mělo zlevnit české výrobky a zlepšit jejich odbyt na západních trzích. Ovšem výrazně nepomohlo, i když kurz poklesl ze 17 až k 20 korunám za německou marku. Dnes se má naopak ukončit protikrizové opatření, které bylo prosazeno koncem roku 2013. Těžko se v tom hledá logika, protože nějaký významný hospodářský vzestup se nečeká.

Růst průmyslové výroby poslední dobou zpomaloval, teď budou mít výrobci a exportéři další potíže se silnější korunou. Na druhé straně už nemá Česká národní banka k udržení slabé koruny dost síly. Svoboda je poznaná nutnost, říkali marxisté. V tomto smyslu se tedy Česká národní banka brzy svobodně rozhodne a uvolní kurz. Bude to pro zdejší hospodářství jako skok do bazénu se studenou vodou.

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.