Žádný člověk není ostrov

27. březen 2017

Svého času se medicína snažila bojovat s nemocí, lékaři jak na frontě vedli ofenzívu proti chorobě, a pacient zůstal ve tmě nezájmu a jaksi bokem. O něj totiž nešlo, šlo o to, aby příslušný profesor zvítězil nemocí. Tělo bylo vnímáno jako bitevní pole, jako suma orgánů, kterou je potřeba opravit a uvést do pořádku. Současná medicína se vrací ke starému dobrému konceptu: nejde již o to, abychom léčili nemoc, nýbrž o to, abychom léčili pacienta.

Při této cestě jsme si uvědomili důležitou věc. Nemoc nemusí být vždy způsobena jen jakousi špatnou baktérií v těle, nebo tím, že nějaký orgán prostě přestane fungovat, nemoc může aspoň někdy a v některých případech souviset s psychickým stavem pacienta, může být útěkem z nějaké životní situace nebo reakcí na ni.


Ta paní seděla v mé kanceláři a vyprávěla historku, v jejíž pravdivost pevně věřím. Jednalo se o jejího desetiletého syna, který byl ve třídě těžce šikanován, spolužáci jej pravidelně bili, ale styděl se o věci promluvit s rodiči. V jedné chvíli dostal angínu a uvědomil si, že když má angínu, nemusí do školy. Od té doby u něj angíny začaly propukat pravidelně měsíc co měsíc, se všemi somatickými příznaky. Maminka jej vzala k lékaři, který jej vybavil příslušnými pilulkami. Jenomže problém nespočíval v angíně, nýbrž v šikaně, a problém zvládne mnohem lépe psychosomatický přístup, než prášky.


Přišla psychosomatická medicína, která si krom pacientova zdraví začala všímat i zdraví jeho rodiny, vztahů, konfliktů a atmosféry a dosáhla působivých úspěchů. Nemoc těla totiž aspoň někdy může být opravdu pláčem duše, když oči plakat nemohou.


Dnes přišly nové odvětví biologie, epigenetika, projekt lidského mikrobiomu a ekologie a znovu jsme si uvědomili další starou pravdu. Nelze žít zdravě na toxické planetě. Co jíme, co dýcháme, v jaké přírodě žijeme, to všechno nás ovlivňuje mnohem víc, než jsme kdy mysleli. Nemoc může být způsobena přítomností nějakých špatných baktérií v těle, ale může být také způsobena nepřítomností těch dobrých.


Znovu zopakujme, nemoc může být způsobena tím, že nějaký kus přírody kolem nás nebo v nás není přítomen, že něco v našem okolí není v pořádku. Člověk je s okolním prostředím propojen mnohem víc, než jsme kdy mysleli, příroda má vliv na naše zdraví, na nás a na to, jaké budou naše děti, v dobrém i ve zlém.


Jazyková intuice myšlenku potvrzuje. Francouzsky „sain“, zdravý a „saint, svatý má stejný slovní základ, podobně ve španělštině je „sano“, zdravý a „santo“, svatý. Anglicky „health“, zdraví má stejné indoevropské kořeny jako slovo „heal“, vyléčit se, „whole“, celek a dokonce „holy“ svatý.

Být zdravý znamená být celistvým, či dokonce být svatým. Zdraví člověka a zdraví přírody jsou spolu neoddělitelně spojeny. Nelze být zdravý ve svém těle, aniž by měl člověk zdravou duši, neboť obojí tvoří celek a současná psychosomatika jen potvrzuje, co předkové dávno věděli, že nelze být zdravým člověkem uvnitř rozbité rodiny uvnitř rozbité společnosti uvnitř rozbité přírody.

autor: Marek Orko Vácha
Spustit audio