Kariérní řád bude učitele motivovat, tvrdí poslanec. Je to byrokratický moloch, oponuje pedagog

Od změny si ministerstvo školství rovněž slibuje, že za katedru přivede více absolventů pedagogických fakult. Šedesát procent z nich nyní podle resortu ani do škol nenastoupí.

Do třetího stupně zcela určitě nepostoupí všichni – s tím se nikdy ani nepočítalo – uvažuje se jen o zlomku učitelů. Motivační charakter, který zdůrazňuje ministryně Valachová, rozhodně nevidím.Zdeněk Sotolář

Nová pravidla odradí absolventy

„Kariérní řád přináší mězi učitele dalšího byrokratického molocha. Povedou dokladová portfolia, v nichž mají vykazovat jakýchsi jedenáct kompetencí, které si vymyslelo ministerstvo, jako obvykle bez širší diskuze. Zvýšení platů se bude týkat jen některých učitelů a vůbec nevíme kolika,“ říká učitel Zdeněk Sotolář.

„Myslím, že to, jak je charakterizován první stupeň, může řadu lidí od kariéry ve školství odradit. Tedy že absolvent přijde jako elév, který bude dva roky dokazovat, že vůbec je učitelem a že může dostat trvalou pracovní smlouvu,“ kritizuje nová pravidla člen výkonné rady Učitelského profesního sdružení.

Stupně jsou motivační

K té výhradě, že jen zlomek učitelů postoupí do třetího stupně, bych řekl, že to samozřejmě je motivační, protože se do něj budou snažit dostat. Kdyby tam byli všichni, tak by právě motivace chyběla.Jiří Zlatuška

„Podmínkou zvýšení platů učitelů bylo, že se zavede systematická úprava, jakou je nový kariérní řád. A k tomu nyní dojde. Školství je největším zaměstnavatelem ve veřejné sféře a zvyšování platů v něm není z hlediska financí maličkost. Pokud se přidává, nějaká míra byrokracie s tím bohužel bývá spojená,“ upozorňuje poslanec za hnutí ANO Jiří Zlatuška.

„Z hlediska zvýšení počtu učitelů za katedrou řád revoluci nepřinese, zde je dlouhodobý problém v tom, kdo nastupuje ke studiu na pedagogické fakulty. Na rozdíl od zemí, které si rádi bereme za vzor jako třeba Finsko, to totiž nejsou ti nejlepší uchazeči o vysokoškolské studium,“ podotýká.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity, dnes děkan Fakulty informatiky MU Jiří Zlatuška|foto: Noemi Fingerlandová

Pedagogické minumum je nutné zachovat

„Druhým problémem je, že se neustále trvá na tom stávajícím pedagogickém vzdělání, což neláká dostatek odborníků třeba v matematice nebo fyzice. V tomto se bohužel pedagogická lobby zabetonovala skutečně dokonale,“ dodává poslanec.

„Je nutné trvat na vysokoškolském vzdělání, což někteří také zpochybňují. A systém už nastavený je. Nastoupit může každý, kdo si dodělá pedagogické minimum. Organizace jako EDUin se toto snaží obejít nebo přeskočit. Souhlasím s tím, že by pedagogické minimum možná chtělo upravit, vylepšit a třeba i zkrátit. Ale měli bychom na něm trvat,“ namítá Sotolář.