Na cestování vesmírem musí lidé prostě žít mnohem déle, říká švýcarský astronom Leibundgut
Švýcarský astronom Bruno Leibundgut se proslavil objevy v oblasti zrychleného rozpínání vesmíru. Podílel se také na vývoji nejznámější světové soustavy dalekohledů, která je součástí Evropské jižní observatoře.
Právě její dalekohled ALMA nedávno pomohl lokalizovat obří oblak vesmírného prachu, který je zatím nejvzdálenějším objeveným vesmírným objektem.
Proč ale vůbec stavět na zemi obří teleskopy, když můžeme stavět ty vesmírné, u kterých odpadá jak problém světelného znečištění, tak problém atmosféry, která pohltí mnoho zajímavého záření?
„Potřebovali bychom žít tisíc let, aby cestování vesmírem dávalo smysl. Pokud něco trvá deset let, není to problém, pokud žijete tisíc nebo deset tisíc let. Pokud ale žijete sto let, je deset let velká část vašeho života. Proto hodně problémů, kterým právě teď čelíme, by se vyřešilo, kdybychom mohli žít deset tisíc let,“ vysvětlil astronom.
„To je jistě pravda,“ uznal švýcarský astronom v Magazínu Leonardo. „Ale zase je zde problém, jak takový dalekohled do vesmíru dostat. Co se týče Hubbleova teleskopu, tak neznám přesná čísla, ale obsluha zatím stála mezi 12 a 14 miliardami ročně.“
Také stavba teleskopu Jamese Webba, což je příští obří vesmírný teleskop, stojí v tuto chvíli 8 miliard dolarů, dodal Leibundgut.
„Náš teleskop ALMA jsme postavili za jednu miliardu a má 50 12timetrových antén a 16 menších, což je něco, co ve vesmíru nevybudujete. Ten největší teleskop ve vesmíru bude mít jen 6 metrů. Některé věci prostě můžete dělat stejně dobře ze země jako z vesmíru, a je to levnější,“ tvrdí expert.
Navíc, pokud se teleskop na zemi rozbije, můžete ho spravit. „Když se rozbije teleskop Jamese Webba ve vesmíru, tak je to konec a vyhozených 8 miliard.“
Jaké další překážky stojí člověku cestě v poznávání vesmíru, kromě nedokonalosti pozorovacích zařízení? „Jsem dnes osobně přesvědčen, že první věcí, kterou musíme vyřešit, pokud chceme cestovat ve vesmíru, je dlouhověkost.“
Podle něj je potřeba najít jinou formu života. „Na zemi jsou formy života, které žijí tisíc let, jako některé stromy nebo želvy, které mohou žít několik set let.“
„Jako fyzikové víme, že nemůžeme překročit bariéru rychlosti světla, zdá se to nemožné. Pokud tedy nemůžete vyřešit problém rychlostí, musíte ho vyřešit časem. To se mi jeví jednodušší než cokoli jiného,“ navrhl řešení problému příliš velkých vesmírných vzdáleností Bruno Leibundgut.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
