Američtí indiáni chovali papoušky k využití v „továrnách na peří“
Zářivě zbarvené peří papoušků z rodu Ara nebylo pro původní obyvatele amerického jihozápadu pouhou ozdobou. Mělo také duchovní a posvátný význam. Papouščí peří bylo tak ceněné, že Indiáni drželi papoušky v zajetí za účelem organizovaného získávání jejich pírek. I kvůli duchovnímu významu, jaký zářivému peří papoušků původní obyvatelé Ameriky přikládali.
Naznačují to nové důkazy představené na setkání Americké archeologické společnosti v kanadském Vancouveru, píše vědecký týdeník Nature.
V jakýchsi ekvivalentech dnešních kožedělných továren a kožešinových farem indiáni papouškům soustavné vytrhávali červená, modrá, žlutá a zelená pírka. Výrobky z nich byly duchovními symboly i znakem společenského postavení.
Pěkná pírka jen na spokojeném papouškovi
Archeologové zkoumali kosti asi sedmdesáti papoušků rodu Ara arakanga a Ara militaris, kteří obvykle žijí v tropických oblastech jižní Ameriky. Jejich kosti ale objevili více na severu na nalezištích rozkládajících se od amerického státu Utah až po mexický stát Chihuahua. Pro archeology se jedná o známku toho, že lidé žijící v těchto oblastech se museli věnovat cílenému chovu tropických ptáků.
Archeologové si všimli, že na horních okrajích kostí křídel mělo 15 ptáků malé výběžky. Jde zřejmě o pozůstatky po vytrhávání peří. Ptačí letky vyrůstají z kosti. Jejich vyškubnutí může způsobit krvácení a zánět. Po těchto zraněních mohly na kostech papoušků zůstat zmíněné výběžky.
Ptáci rodu Ara byli pro obyvatele amerického jihozápadu vyslanci podsvětí i nositelé deště. „Nebylo by fér říct, že indiáni se o ptáky starali jen kvůli získávání jejich pírek,“ řekla týdeníku hlavní autorka studie, archeoložka Randee Fladeboeová z Floridské univerzity v Gainesville.
Chovatelé sice ptákům vytrhávali peří, ale jinak se o ně vzorně starali, píše časopis Nature. Mluvíme o době zhruba od 4. do 15. století. Indiánští chovatelé papoušků se museli velmi snažit, aby obstarali vodu a potraviny nejen pro sebe ale i pro ptáky. Věděli, že jen spokojení ptáci mají pěkná pírka,“ vysvětluje americká archeoložka Fladeboeová v rozhovoru pro magazín Nature.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
