Glosa Pavla Maurera: Zkuste žít bez obalu. Ať nedopadnete jako odpadkové příšery
V pražských ulicích se v posledních dnech vyskytuje zvláštní stvoření, které je celé zabalené do odpadků, přesněji řečeno do použitých obalů. Jeho sukně, kalhoty, svetr, čepice, kabát, vše je z odpadních igelitů, plastových lahví či jednorázových sáčků. Ta kreatura vypadá příšerně a lidé si ji fotí, usmívají se, zírají, a asi by také měli trochu zaplakat. Každopádně by se měli zastavit a zamyslet. A to se této skvěle vymyšlené kampani také daří.
Obalové příšery se potácejí oděny do tří kilogramů odpadků, tedy do třídenního odpadu běžného obyvatele Česka. A o tom to je! Kolik toho každý den vlastně vyhodíme do popelnice? Průměrná česká rodina ročně vytvoří 1,2 tuny odpadků a jejich zásadní složkou jsou právě jednorázové obaly.
Jak se tomuhle šílenému plýtvání dá předejít? Jedno sympatické řešení nabízí ve svém obchodu společnost Bezobalu, která tohle všechno spískala. Můžete si u nich koupit spoustu potravin: rýži, fazole, mouku, sušené ovoce a zeleninu a tak dále. Ale pozor! Vše si odměříte z velkých sklenic do svého vlastního obalu. Může to být třeba vaše vlastní sklenice nebo látkový sáček, prostě hlavně něco, co můžete použít znovu.
Představte si kilový sáček cukru. Navážíte si jen tolik, kolik opravdu potřebujete, nemusíte platit skryté náklady za papírový nebo plastový jednorázový obal, za tisk nápisu na obal, případně uzávěr a další věci, které vlastně vůbec k jídlu nepotřebujeme. My přece chceme přece pouze jen ten cukr, mouku nebo sušené rajče.
Pokud věříme producentovi, že surovina je v pořádku - přece už nepotřebujeme pokaždé vidět jednorázový obal s nápisem že je to cukr,nebo igelitový pytlík potištěný reklamními nápisy, který nakonec končí v odpadním koši.
Všichni přece moc dobře tušíme, že naše planeta není bezedná - o právě na to se nás - bezobalu - snaží upozornit ti, co jim není naše budoucnost ukradená…
