Nejúžasnější sociální síť jsme my sami, vyprávějte si vlastní příběhy, nabádá Pavel Maurer

16. duben 2017
Glosa Pavla Maurera

Asi vás moc nepřekvapí, když se přiznám, že mě velice baví pozorovat lidi v hospůdkách a v restauracích jak se chovají. V těch obyčejných, klasických hospodách je atmosféra celkem upřímná a bezprostřední: hosté tam hlavně pijí pivo a klábosí. Občas někdo zhltne guláš se šesti nebo tlačenku s cibulí a obsluha bývá spíše lidová, někdy až malinko familiérní.

Bývá tu stůl štamgastů a s výtvarnou úpravou jídelního lístku se nikdo moc netrápí. Nikdy jsem v těchto podnicích neviděl, že by si hosté fotografovali mobilem svíčkovou, aby se pak mohli pochlubit kamarádům, jaký měli dnes zázrak k večeři. V těchto hospůdkách, postaru patřících do III. až IV. cenové kategorie, se spíš hodně povídá a lidé jsou více společenští. Málokdo zírá celý večer do telefonního displaye nebo si dokonce vytáhne notebook a řeší své soukromí přes facebook.

Zato v restauracích a bistrech vyšší kategorie se to elektronikou jen hemží. Pokud nepočítám internetové kavárny k tomuto účelu stvořené, je to v ostatních podnicích veřejného stravování někdy skutečně velmi smutný pohled, jak nás ovlivnila současná doba všeobecného sdílení informací, fotek, dojmů a zbytečných řečí.

Kolikrát jsem už viděl mladý krásný pár, který mlčky seděl a zíral do mobilu místo toho, aby ti lidé vzájemně vysílali zamilované pohledy, vyprávěli si o lásce nebo nějaké knížce. Za celý večer tak spolu komunikují jen, když si chtějí vzájemně ukázat nějaký obrázek co si před chvilkou vygooglovali.

Neříkám nic nového, myslím, že to všichni víme - přestali jsme si mezi sebou povídat. Mluvíme spolu přes Facebook, posíláme své zážitky obrázkovým Instagramem, komentujeme celý svět na Twitteru (aniž by to často kohokoli zajímalo).

Nekomunikujeme lidsky, ale elektronicky. Osobní hospodské debaty začínají v mnoha restauracích váznout. Jsem optimista - lidé si určitě chtějí spolu normálně povídat, třeba nad sklenicí piva nebo vína. Věřím, že zase najdeme důvody, proč si máme raději vyprávět vlastní příběhy, a ne pouze papouškovat fotografické zážitky z mobilu nebo sdílet cizí historky na sociálních sítích.

My sami, každý z nás jsme totiž nezaměnitelná sociální síť, která nemá konkurenci. A k dobrému jídlu a pití určitě každý z nás dokáže vyprávět vlastní zábavnou historku - i bez počítače.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio