Parkovacích míst bude v Mariánských kasárnách méně

V kasárnách bylo plánováno 350 parkovacích stání, nyní by jich tam mělo vzniknout minimálně 140. "Smlouva byla podepsána na základě usnesení zastupitelstva, které není naplnitelné, a je nutno uvést to do pořádku. Kdybychom dnes dali tento objekt na trh, přihlásí se nám jen někdo se symbolickou korunou," uvedl náměstek českobudějovického primátora Tomáš Kubín. Českobudějovičtí zastupitelé proto změnili usnesení, které se týká zahájení stavebních prací a počtu míst k parkování. Českobudějovické pozemní stavby původně chtěly od města kasárna koupit za 20 milionů korun a po částečném zbourání tam postavit obchodně-administrativní centrum za půl miliardy korun. Zástupce firmy Jan Zeman ČTK řekl, že zájem firmy vytvořit toto centrum trvá a cena 20 milionů by měla platit. "Změnu nároku na počet parkovacích stání samozřejmě vítáme, protože když se tam nemůžou bořit vnitřky, nelze tam dělat podzemní parkoviště, to by to mohlo celé spadnout. Parkovat se bude proto jen ve dvoře," upřesnil. Stavební firma nyní dělá projekt ve spolupráci s památkáři, aby vyhovoval tomu, že je nemovitost prohlášena za kulturní památku. "Smlouva se musí předělat tak, aby se nestalo, že to koupíme a zase do toho vstoupí jiný faktor, který rekonstrukci znemožní," dodal Zeman, podle jehož odhadu se začne stavět nejdříve začátkem příštího roku.

Mariánská kasárna v těsném sousedství centra armáda po odchodu vojáků roku 1990 převedla bezúplatně na město a ministerstvo je letos v únoru vyhlásilo kulturní památkou. Vznikla v roce 1843, v jejich dvoupatrové klasicistní budově byl umístěn 91. pěší pluk. V něm sloužil i básník Fráňa Šrámek a za první světové války také spisovatel Jaroslav Hašek, který do nich umístil část děje svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Na konci 50. let 20. století si tam odbýval vojenskou službu i dramatik a pozdější prezident Václav Havel.