Kuchařky, které okouzlily Pavla Maurera. V hlavních rolích: bio a Jeruzalém
Čas od času vám doporučuji nějaké zajímavé kuchařské knihy. Dnes vám představím dva kousky, které mne skutečně okouzlily! Musím připomenout, že nejsem moc velký čtenář kuchařek, přijměte tedy moje názory velkoryse. Nemám ani žádný zájem na prodeji těchto knih, protože ony se prodávají samy.
Jak žít zdravě a nezblbnout
Prvním případem je určitě Nová biokuchařka Hanky Zemanové. Její knihy jsou vždy beznadějně rozebrány. Je to totiž poctivá práce. Mám tu čest Hanku znát asi dvacet let – od doby, kdy spoluzakládala první biorestauraci v Praze. Její knihy jsou pro mne biobiblemi a kromě unikátních receptů nabízejí hluboký pohled do zdravého způsobu světa.
Tentokrát mne zaujala její pozornost věnovaná bylinám z volné přírody, které můžeme sbírat všichni. Divoké superpotraviny, jako třeba ptačinec žabinec, jitrocel, sedmikrásky či popence jsou přirozeným zdrojem vitamínů, jsou chutné a všude k mání. Stačí se rozhlédnout.
Hanka popisuje ještě spoustu věcí, ale asi nejpodstatnější je kapitola Jak žít zdravě a nezblbnout! Myslím, že je jasným poselstvím, že autorka vidí svět reálně a nepodléhám krátkodobým módním trendům
Recepty z nejkomplikovanějšího města světa
Druhým hitem je pro mne kuchařka jménem – Jeruzalém. Věděl jsem o ní pár let předtím, než byla přeložena do češtiny, a samozřejmě mne zaujal nádherný příběh dvou mladých mužů, kteří sestavili recepty podle svých matek a babiček. Jeden autor vyrůstal v muslimském východním Jeruzalému a druhý v západní židovské části města.
Asi si dokážete představit ten antagonismus. Žili pár metrů od sebe ve dvou politicky a nábožensky nesmiřitelných světech, aniž by se znali. Ovšem jídlo je, díky Bohu, spojilo. S nadsázkou v knize řeší, kdo vlastně vymyslel nejslavnější místní delikatesu – cizrnový hummus s česnekem. Arabové nebo Židé? To je stejné jako věčná debata, kdo u nás dělá lepší svíčkovou – maminka nebo babička? Každopádně to baští všichni denně ostošest!
Nad recepturami této kuchařky z nejkomplikovanějšího města na světě – Jeruzaléma – cítíte nejen exotickou vůni desítek úžasných jídel, ale také to, jak si je vše podobné. I oni jsou si dost podobní, rozdíly a nenávist se zdají být směšné.
Dobré jídlo vše spojuje a dokážu si představit i jejich babičky – jak si spolu na trhu notují při nákupu ingrediencí pro nedělní oběd.
