Orange Milk Records footworkují na eskalátorech a luští digitální signály

Fanoušci nestálých rytmů a zvukových bludišť mají mnoho oblíbených labelů, ze kterých čerpají novou hudbu. Orange Milk Records jsou jedním takovým „zdrojem“, který se vypracoval společně například s chicagskými Hausu Mountain v důvěryhodnou stálici americké experimentální scény. Vůbec první nahrávka tu vyšla už před dlouhými sedmi lety. „V Ohiu tehdy přišly do módy syntezátory a experimentovalo se s volnou kompozicí. My jsme toho zkrátka chtěli být součástí,“ prozradil serveru Dummy jeden ze dvojice zakladatelů Keith Rankin. Od té doby se jejich alba s obaly plnými kolážovitých počítačových grafik objevují stále častěji, což vygradovalo v loňském roce.

Během něj vyšlo množství nahrávek se značkou Orange Milk, z nichž některé – třeba deska Arigato od DJWWWW, Classroom sexxtape od death’s dynamic shroud.wmw nebo Foodman a jeho opus Ez Minzoku – se řadí k těm vůbec nejlepším, které se v katalogu objevily. Nedá se přitom říct, že by se tato hudba dala snadno přiřadit k některé stávající žánrové škatulce. Na labelu, který spolu s Rankinem provozuje Seth Graham, naopak jako by vycházely desky, které se ničeho neobávají více, než že se je posluchačům podaří snadno rozklíčovat a jedním dechem roztřídit.

První nahrávky, které tento label z Ohia vydal letos, znovu tíhnou k hybridním žánrům, v nichž posluchač nic nemá zadarmo – ať už jde o ambient, dekonstruovanou elektroniku, nebo vykuchané jukeové rytmy, každý si musí své posluchačské zážitky tvrdě vybojovat. Šestice zbrusu nových nahrávek, které se objevily v posledním únorovém týdnu, to beze zbytku potvrzuje.

Jednou z nich je deska In A Silent Way, kterou pro americkou značku připravil melbournský producent Nico Callaghan aka Nico Niquo. Kreslí na ní spřízněné zvukové krajiny těch, které na opačné polokouli vytváří producenti jako Mr. Mitch, Visionist nebo Logos. Blíží se tu ale nejen jejich instrumentálnímu grimeu, který jako by se snažil imitovat hudbu ve stavu beztíže, ale čerpá také z ambientu a kosmických symfonií projektů jako třeba Tangerine Dream. Pečlivé skladby, které se za každou cenu neženou k vygradovanému závěru, ale leckdy jen potichu zmizí, nezůstávají dlužné žádné ze svých inspirací.

Kontrolovanou živelnost projektu Nico Niquo následuje další katalogová položka, a sice nová deska hudebníka původem z Nebrasky Darrena Keena s názvem It’s Never Too Late To Say You’re Welcome. Keen stejně jako na svých minulých nahrávkách znovu pracuje s jukeovou rytmikou, tu ale často celou obrací naruby. Dochází k neočekávaným změnám temp, přijdou i kolize a bolestivé nárazy. Kdyby na rytmy z tracků jako How Polite a You’re Still Welcome chtěli adekvátně reagovat footworkoví tanečníci, museli by snad tančit na porouchaných eskalátorech, které se rozjíždí tu nahoru, tu dolů a jindy se zastaví úplně. Darren Keen má v repertoáru jen pár triků, dokáže s nimi ale zacházet stylem, že se jen tak neokoukají.

Ještě méně předvídatelné je digitální prostředí desky Fiction od francouzského projektu Loto Retina, která ze všeho nejvíce zní, jako by jednotlivé součásti hudebního setupu začaly navzájem a bez lidského spouštěče konverzovat. Jednotlivé tóny a údery se objevují a mizí v abstraktní zvukové krajině, jen zřídkakdy se objeví povědomější místo (náznaky struktury ve skladbách Omnipod a Invocation Bengale).

Podobný pocit z marné snahy pochopit nepřeložitelný jazykový kód provází posluchače třeba při naslouchání velrybímu zpěvu, kdy se z hlubin ozývají útržkovité signály. Ty v případě alba Fiction nevysílají žijící tvorové, ale digitální nástroje. Jako bychom ale ani jednu syntax nebyli schopni zachytit, informace se ztrácí v procesu překladu. Na labelu Orange Milk je podobných nahrávek více, americká značka ale s deskou Fiction od Loto Retina v tomto směru dost možná našla svůj dosavadní vrchol.

Darren Keen – It’s Never Too Late To Say You’re Welcome (Orange Milk Records, 2017)
Hodnocení: 85 %

Nico Niquo – In A Silent Way (Orange Milk Records, 2017)
Hodnocení: 80 %

Loto Retina – Fiction (Orange Milk Records, 2017)
Hodnocení: 90 %