V Egyptě znovu sestavují čtyři a půl tisíce let starou loď velkého faraona Chufua
Vedle Velké pyramidy se v hlubokých jámách v Gíze našla také dvě mohutná plavidla rozložená na součástky. Jedno je už léta složené a vystavené ve speciálním muzeu. Teď se archeologové rozhodli vyzdvihnout druhou, mnohem větší Chufuovu loď, která kdysi s velkým faraonem brázdila vody Nilu.
„Tahle visutá kolejnice vede odtud z laboratoře ven a končí nad jámou, ze které vyzdvihujeme části lodi a přepravujeme je sem,“ ukazuje mi inženýr Júsuf Nabaráví, který zdejší speciální laboratoř stavěl.
Stojíme přímo u paty Chufuovy Velké pyramidy, sem ale turisté nesmí. „Teď mají nejdelší zlomky trámů 10 až 12 metrů, až je ale složíme, budou mít hodně přes 20 metrů,“ říká Jusúf. Dřevo lodi je v tak špatném stavu, že by přeprava velké kusy nenávratně poškodila. Restaurovat se tedy musí tady na místě.
„Teprve potom převezeme trámy do nového Velkého egyptského muzea. Mělo by se otevřít už příští rok. To ale ještě nebude loď ani zdaleka sestavená a my chceme, aby nás pak návštěvníci v muzeu mohli sledovat přes skleněnou stěnu přímo při práci,“ vysvětluje.
Archeolog v závěsu
Jdu se podívat přímo k jámě s lodí. Je zakrytá velikým stanem a uvnitř v asi desetimetrové hloubce leží na břiše na zavěšené podlážce japonský archeolog Kazumitsu Takahaši. V bílých rukavičkách vybírá velice pomalu z hromady dřeva jednotlivé kousky.
Egyptští dělníci ho podle jeho pokynů pomalu spouštějí, nebo naopak vytahují čtyřmi řetězy. Úplně se mi při tom tají dech a tají se zjevně i dělníkům.
Faraon Chufu (řecky Cheops) vládl v období Staré říše (asi 2,5 tisíce let př. n. l.). Nechal postavit Velkou pyramidu, jeden ze sedmi divů světa. Další stavby v Tell el-Bastě, Dendeře a Kuftu se nedochovaly. Je o něm známo velmi málo doložitelných informací. Podle řeckého historika Hérodota byl Chufu tvrdým a bezohledným panovníkem.
„Kdybych předměty nějak poškodil, tak ještě dneska letím. Každý z nás si je vědom obrovské odpovědnosti. Víme, na jak důležité věci tady saháme,“ ujišťuje mě předák dělníků Izzat Husajn. Nesmějí přitom upustit ani úlomky lodě ani doktora Kazumitsu Takahašiho.
„Tam dole v jámě poskytuju dřevu první pomoc, protože je velice poškozené a křehké. Nejdřív polepím kusy dřeva japonským papírem a potom je vyzvedáváme nahoru,“ popisuje mi doktor Takahaši po vytažení na povrch svou činnost.
Faraonův odkaz
Venku sedí na sluníčku, opřený o spodní kvádry pyramidy, inspektor Mamdúh Abú as-Saúd a já se ho ptám, jestli tahle loď vůbec někdy vyplula.
„Nejpravděpodobnější je, že Chufuova loď byla funkční. Svědčí o tom její konstrukce, velikost i odebrané vzorky dřeva. Loď se kdysi plavila po Nilu, faraon na ní objížděl svou říši a kontroloval její chod,“ myslí si inspektor egyptské památkové správy Mamdúh Abú as-Saúd.
Zjevně věří, že s kolegy dělají záslužnou práci: „Podle nás je Chufu na onom světě rád, že se my, jeho potomci, snažíme zachovat část jeho pohřební výbavy.“ Po staviteli Velké pyramidy se totiž kromě lodí našla už jen jedna malá, sedm centimetrů vysoká slonovinová soška.
