Thomas Kulidakis: Marine Le Penová a osud protievropského populismu v Evropě
Neuběhl ani rok od doby, kdy nejen největší pesimisté předvídali jasné vítězství „populistickému povstání“. Apoštolové populismu v různých zemích napříč Evropou hlásali, že po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je vítězství odpůrců Evropské unie a hodnotového liberalismu za rohem. Minimálně v dalších volbách v Evropě.
Prozatím je opak pravdou. Nejdřív vyhrál kandidát Zelených Alexandr Van der Bellen prezidentské volby v Rakousku. Porazil pravicového populistu Norberta Hofera, kandidáta Svobodné strany Rakouska. Následně Mark Rutte dokázal přesvědčivě vyhrát proti Geertu Wildersovi, který stavěl také na pravicovém populismu.
Teď se o přízeň voličů uchází Marine Le Penová, která by byla ráda prezidentkou Francie. Už slíbila odchod ze společné měny euro a z Evropské unie. Zatím ale předvolební průzkumy i podpora ostatních stran Emanuellovi Macronovi nasvědčují, že Le Penová ve druhém kole voleb prohraje.
Velký vliv na rozhodování francouzských voličů mají totiž tři faktory. Členství v Evropské unii a společné měně, zkušenost brexitu a prozatímní výsledky Donalda Trumpa. Francie je jednou ze zakládajících zemí EU a chtít ji vyvést z tohoto spolku je poněkud silnější káva, než u tradičně euroskeptických Britů.
Navíc peníze plynoucí z dotací francouzským zemědělcům Paříž na zemi také nenajde. Vývoz automobilů pak tvoří třetinu exportu, tudíž je pro průmysl výhodný společný volný trh EU. Náklady a případný odchod z Evropské unie se prozatím pro Francii odhadují na 180 miliard euro.
Brexit pálí hodně
Francouzští voliči si také mohou, podobně jako jejich rakouští a nizozemští předchůdci, dovolit luxus srovnání politických výsledků ve Spojených státech před a po nástupu Donalda Trumpa k moci.
V případě Trumpovy administrativy platí, že její dosavadní působení není nijak slavné. Někdo tvrdí, že je dokonce žalostné. Natolik, že přímo varuje před podporou Trumpových myšlenkových blíženců v Evropě. Jedním z nich je bezesporu Marine Le Penová, která používá i stejný slogan, který má ale „velkou udělat Francii“.
V neposlední řadě mohou voliči hodnotit sliby brexitářů. Současná realita Velké Británie nemá nic moc společného s příslibem úžasné prosperity země na odchodu z unie, o jejíž přízeň budou ostatní prosit. Peníze do britského zdravotnictví místo do unijního rozpočtu také neplynou. Libra kolísá, Skotové se bouří a osud Gibraltaru je nejistý.
Stejně jako budoucnost tří milionů Britů v Evropě, kteří nechtějí doplatit na fanatický odpor vůči přistěhovalcům z východní Evropy ve Spojeném království. Kteří navíc Velkou Británii nevysávají, jak tvrdili brexitáři. A navíc ještě Londýn projevil ochotu platit do rozpočtu Evropské unie i po svém vystoupení.
I tato zkušenost mluví proti nápadu dát šanci francouzskému Farageovi v sukních. Marine Le Penová ale samozřejmě může vyhrát. Může přijít aféra jejího protikandidáta a favorita Emanuella Macrona. Nebo se stát zásadní útok. Nebo může přijít k volebním urnám druhého kola málo voličů pod vlivem přílišné sebejistoty Macrona i jeho podporovatelů nad výsledkem druhého kola.
Stát se může cokoliv nepředvídatelného. Pokud se ale nestane, je Marine Le Penová na dobré cestě prohrát. A to může být v podstatě jeden z posledních hřebíčků do rakve populistů.
Nakonec by je neporazily vzletné argumenty jejich odpůrců, ale zcela jednoduchá věc, kterou znají děti i rodiče. Dokud se člověk nespálí, nevěří, že oheň pálí. A brexit i Trump pálí hodně. Kdyby ale Le Penová nebyla tak ostře proti členství své země v unii, možná by měla šanci mnohem větší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
