Vědci dokázali potlačit chuť k podvodům, poctivost stačí jen správně zapnout
Poctivost je jedním z pilířů lidské civilizace. Na české politické scéně posledních dnů je to docela velké téma. A tak možná mnohé potěší výsledky výzkumu, který zjistil, že lidé mají poctivost pevně zakotvenou v mozku. Stačí ji tedy jen v pravý okamžik zapnout. Vědci dokonce u dobrovolníků dokázali potlačit chutě k podvádění.
Tým vedený Michelem Andrém Maréchalem z university v Curychu odhalil, kde má poctivost v lidském mozku sídlo. Do studie, jejíž výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, se zapojilo dobrovolně 145 švýcarských vysokoškoláků.
Každý dostal za úkol desetkrát po sobě hodit obyčejnou hrací kostkou. Pokud mu padlo jedno ze tří vybraných čísel (např. 1, 3 nebo 5), měl nárok na odměnu ve výši 9 švýcarských franků. Pokud ale padla jiná čísla (v tomto případě 2,4 nebo 6) nedostal nic. Maximálně si tak mohl každý dobrovolník za celou hru vydělat 90 franků.
Osm procent podvádí vždy
Z počtu pravděpodobnosti vyplývá, že v průměru vede k odměně jen polovina hodů. Dobrovolníci však nebyli při nahlašování výsledků nijak kontrolováni, a mohli si proto své skóre vylepšit podvodem. Většina toho skutečně zneužila. Podváděli, ale nijak přehnaně. Domohli se tak mírně vyšší odměny, než odpovídá náhodnému výsledku hodů kostkou. Avšak osm procent dobrovolníků podvádělo naprosto systematicky pokaždé, když se jim k tomu naskytla příležitost.
Ve vlastním experimentu se dobrovolníci během „hry v kostky“ podrobili aktivaci mozku v oblasti tzv. pravého dorzolaterálního prefrontálního kortexu, která se nachází na povrchu mozku za pravou horní částí čela. Vědci použili k aktivaci centra metodu označovanou jako transkraniální stimulace stejnosměrným proudem.
Ta využívá skutečnosti, že aktivita mozku je dána pohybem elektricky nabitých částic mezi nervovými buňkami. Pokud jsou k hlavě přiloženy elektrody a do nich je zaveden slabý stejnosměrný proud, mění se elektrické toky v mozku. Tak je možné zvýšit v mozku aktivitu určitých částí. Stimulace pravého dorzolaterálního prefrontálního kortexu měla za následek poctivější přístup ke hře u většiny dobrovolníků. Nezabírala však na osm procent notorických podvodníků.
„Stimulace mozkového centra potlačila podvádění u dobrovolníků, kteří cítí určitý morální konflikt, ale nemá vliv na rozhodování u těch, kterým jde výhradně o to, aby dosáhli maximálního zisku,“ říká člen řešitelského týmu Christian Ruff.
Podvádíme i kvůli svým blízkým
V dalším experimentu se prokázalo, že stimulace pravého dorzolaterálního prefrontálního kortexu nemá vliv na podvody, které nepřinášejí zisk samotnému podvodníkovi, ale druhé osobě, například jeho kamarádovi nebo příbuznému. V tomto případě se morální konflikt komplikuje, protože do něj vstupuje „obdarování“ další osoby podvodně získanými penězi. V pravém dorzolaterálním prefrontálním kortexu tedy probíhají jen rozhodnutí, zda si nepoctivě polepšíme my sami, nebo zda se zachováme čestně.
„Tento proces může tvořit jádro poctivého jednání a jeho narušení může být příčinou individuálních rozdílů v poctivosti včetně patologicky nepoctivého jednání,“ říká Christian Ruff.
Výsledky výzkumu švýcarsko-amerického týmu také nastolily otázku, nakolik lidé za své nepoctivé jednání mohou. „Pokud je sklon k porušování poctivého jednání dán objektivními podmínkami v činnosti mozku, pak se musíme ptát, do jaké míry jsou lidé zodpovědní za své nesprávné chování,“ připouští Michel André Maréchal.