Donald Trump míří na Blízký východ. Přinese větší bezpečnost a stabilitu?
Americký prezident Donald Trump upřesnil plány své první zahraniční cesty od nástupu do Bílého domu. Tento měsíc odcestuje nejdřív do Saúdské Arábie a Izraele s cílem oživit tradiční spojenectví se zeměmi v oblasti Blízkého východu, píše na svém webu britská zpravodajská agentura Reuters.
Trump následně navštíví také Vatikán. To vše před plánovanou účastí na zasedání Severoatlantické aliance v Bruselu 25. května ještě předtím, než odletí jede na Sicílii. Tam se 26. května s dalšími světovými politickými představiteli zúčastní summitu zemí skupiny G7. Tedy ekonomicky nejvyspělejších zemí světa.
Cíl první zahraniční cesty amerických prezidentů je často vnímán jako symbolické vyjádření priorit administrativy Spojených států. Ze skutečnosti, že si Trump vybral právě Blízký východ jako svou první zastávku, vyvozuje agentura Reuters ve svém článku snahu šéfa Bílého domu zdůraznit předchozí sliby a plány.
Tedy exaltované prohlášení o vymýcení samozvaného Islámského státu a zprostředkování míru mezi státem Izrael a Palestinskou samosprávou. Samotný Trump svou cestu označil za snahu vybudovat prostor pro spolupráci muslimů, křesťanů a Židů v boji s terorismem.
Stabilizovat Blízký východ
„Naším úkolem není diktovat jiným, jak žít, ale vybudovat koalici přátel a partnerů, kteří sdílejí cíl bojovat proti terorismu a přinášet bezpečnost, příležitosti a stabilitu na válkou zpustošený Blízký východ,“ cituje agentura Reuters slova, která Trump pronesl v Růžové zahradě Bílého domu. Ta přiléhá přímo k Oválné pracovně a američtí prezidenti v ní často pronášejí proslovy. Donald Trump mluvil na akci věnované náboženské svobodě.
Vztahy Trumpova předchůdce, prezidenta Baracka Obamy, s Izraelem a Saúdskou Arábií nebyly příliš vřelé, poznamenává Reuters. Političtí představitelé obou zemí Obamu vnímali jako politika, který se zajímá o vztahy s tradičními spojenci Washingtonu méně, než o dosažení dohody o íránském jaderném programu.
Trump je terčem kritiky kvůli prosazování své mantry „Amerika na prvním místě“ v oblasti národní bezpečnosti a také kvůli tomu, že vyzývá spojence v Severoatlantické alianci i na Blízkém východě k vyšším výdajům za vlastní bezpečnost, píše Reuters.
Dalším důvodem kritiky je Trumpova imigrační politika, kterou mnozí označují za protimuslimskou.
Trump se sice sám označuje za politika, který nechce zasahovat v jiných zemích, říká, že Spojené státy by neměly být „světovým četníkem“ – ale nedávno ukázal, že pokud to uzná za vhodné, je ochoten v zahraničí vojensky zasáhnout. V dubnu nařídil raketový útok na syrskou leteckou základnu Šajrát. Byla to odvetná akce za chemický útok v syrském městě Chán Šajchún, z něhož Washington obviňuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, připomíná agentura Reuters.
Saúdskoarabský restart
Jak dodává, nápad navštívit Saúdskou Arábii se poprvé objevil během rozhovorů, které Trumpův tým po listopadových volbách uspořádal se saúdskými představiteli. Saúdové se snažili o nový začátek v oblastech společného zájmu, včetně řešení příčin extremismu a destabilizačních aktivit posíleného Íránu, píše Reuters.
Výběrem Saúdské Arábie, země, kde jsou nejsvětější místa islámu, jako cíle své první zahraniční cesty chce dát Trump najevo, jak si zhruba představuje vůdčí úlohu v globálních otázkách typu boj proti Islámskému státu. Chce prostě upevnit styky se spojenci, píše Reuters s odvoláním na nejmenované zástupce Trumpovy administrativy.
„Chce prostě řešit stejný problém jako mnoho lídrů arabského světa,“ řekl jeden z nejmenovaných zdrojů a dodal: „Shodli jsme se, že jet na první zahraniční cestu právě do Saúdské Arábie je velice důležité už kvůli tomu, jak se někteří lidé snaží prezidenta vykreslit,“ řekl zdroj z americké administrativy s narážkou na kritiku Trumpova přístupu k muslimům.
Saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr označil Trumpovu nadcházející návštěvu za historickou. „Je zřejmé, že Spojené státy nemají vůči muslimskému světu žádné předsudky ani zášť a že Amerika v žádném případě není protimuslimská,“ řekl Džubajr novinářům ve Washingtonu.
Jak agentura Reuters dále uvádí, Trump v březnu přijal v Bílém domě Mohamada bin Salmána, vlivného zástupce saúdského korunního prince. Podle Saúdů to byl historický bod obratu v saúdsko-amerických vztazích.
Trump si v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters postěžoval, že Saúdská Arábie se – pokud jde o výdaje na obranu – nechová zodpovědně a že Spojené státy vynakládají na obranu saúdského království „obrovské peníze.“ Agentura Reuters v této souvislosti cituje nejmenovaný zdroj z administrativy, který řekl, „že od nadcházejících jednání je možné očekávat zajímavé výsledky“. Podrobnosti ale neuvedl.
Mírotvorce v Izraeli
V Izraeli by měl Trump nastínit, své plány na zprostředkování míru mezi Izraelem a Palestinci. Mnohé z předchozích administrativ se o něco takového snažily marně, podotýká agentura Reuters a dodává: Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci jsou už dlouho ve slepé uličce a Trump zatím neupřesnil, jak by je chtěl oživit. Požádal ale Izrael, aby omezil výstavbu židovských osad na územích, která by se podle Palestinců měla stát součástí jejich samostatného státu.
Dohledem nad diplomatickými aktivitami v této oblasti pověřil Trump svého zetě Jareda Kushnera. „Budeme postupovat s velkou pokorou,“ řekl novinářům zdroj z Trumpovy administrativy. Prezident se ve středu setkal v Bílém domě s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Znovu se uvidí při Trumpově návštěvě na Blízkém východě. Bílý dům zatím neuvedl, kde ani kdy by se měla plánovaná schůzka uskutečnit. Novináři se to prý dozvědí později.
Také britský deník Independent se ve svém článku blíže věnuje Trumpovu slibu, že zprostředkuje mír mezi Izraelci a Palestinci. Americký prezident ho pronesl v Bílém domě na schůzce s Abbásem.
„Uděláme to,“ řekl Trump Abbásovi s tím, že je připravený působit jako zprostředkovatel, pomocník anebo rozhodčí instance mezi oběma stranami. Přesný postup a návod, jak přerušené mírové jednání obnovit, ale Trump nepopsal.
Abbás řekl, že cílem Palestinců je mít vlastní stát. Respekt k tomu cíli je nezbytný pro obnovení mírového procesu. Zopakoval, že hlavní město budoucího palestinského státu musí být ve východním Jeruzalémě. Další podmínka je, že stát musí být vytvořený v hranicích před rokem 1967.
Izrael návrat k hranicím před rokem 1967 dlouhodobě odmítá. Označuje to za bezpečnostní hrozbu, poznamenává Reuters. Donald Trump v lednu přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten rychle zapracoval na obnovení vztahů se zámořskou velmocí. S Trumpovým předchůdcem Obamou měl totiž napjaté vztahy.
Nepříjemná schůzka s papežem
Agentura Reuters se také rozepisuje o Trumpově plánované návštěvě Vatikánu. Ten už oznámil, že papež František přijme amerického prezidenta 24. května. Podle Reuters to nemusí být příjemná schůzka, protože papež a americký prezident mají navzájem odlišné názory na přistěhovalectví, uprchlíky a změny klimatu.
Papež František se opakovaně kriticky vyjádřil k Trumpovu postoji k migrantům a uprchlíkům. Jeho plán vybudovat na americko-mexických hranicích bezpečnostní bariéru označil za „nekřesťanský“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
