Pianista
Identifikace neznámého muže, který proslul jako pianista, zaměstnává světová média už nějakou dobu. U nás se ovšem tato původně okrajová epizoda dostala do centra zájmu ve chvíli, kdy svitla naděje, že by tím nemluvným pacientem, o kterého pečují britští psychiatři, mohl být Čech.
Z pohledu na fotografii v televizi usoudili dva známí hudebníci, a k tomu i jeden bývalý spolužák, že se jedná o jistého Strnada. Teď se čeká, jak dopadne klavíristovo setkání s českým tlumočníkem. Kdyby se tato verze potvrdila, klavírista by se rázem stal jedním z nejznámějších Čechů. Nic by na tom nezměnilo, že si naši hudební experti pod jménem Strnad žádného výjimečného muzikanta nevybavují. Tajemný pianista je už nyní i bez identity celebritou a zřejmě je pouze otázkou času, kdy se na trhu objeví jeho cédečko. Některé zprávy z blázince totiž mluví o tom, že záhadný mladý muž nejen hraje, ale také komponuje.
Zatím nevíme, co předcházelo jeho nalezení, zda dramatický příběh, anebo marketingová úvaha. Právě ta nejistota v sobě ovšem skrývá obrovské možnosti. Kupříkladu nelze přehlédnout hypotézu, že jedná-li se o Čecha, mohl by jím být ten přímo největší, totiž Jára Cimrman. Vlastně je s podivem, že badatelé, obírající se fenoménem tohoto zneuznaného génia, zatím mlčí. Možná je mate mladistvý vzhled pianisty. Zjištění, že Jára Cimrman je věčně mladý a tím pádem i věčně přítomný, by znamenalo i pro otrlé vědce šok. Veřejnost by ovšem nejspíše přijala takovéto vyústění záhady s povděkem. Potvrdila by se domněnka, že Jára Cimrman byl průkopníkem v genetice, a s jeho klony se denně potkáváme v mnoha oblastech veřejného života. Dokonce snad i v jedné vysoké ústavní funkci.
