Pro domácí porody chybí jasná pravidla, shodují se lékaři i záchranáři

„To vědomí, že kdyby se cokoliv zkomplikovalo, tak tam bude kvalifikovaná pomoc na místě a rychle dostupná, je pro mě naprosto zásadní, a proto bych doma nikdy nerodila,“ říká jednatřicetiletá Jana z Olomouce, která čeká své druhé dítě. Termín porodu má asi za měsíc.

„Chápu maminky, které se rozhodnou, že si chtějí porod prožít co nejpřirozenější cestou. Zároveň si ale myslím, že porod doma není jediný způsob, jak toho dosáhnout,“ dodává.

Přístup paní Jany chválí primář novorozeneckého oddělení fakultní nemocnice v Olomouci Lumír Kantor. Pro domácí porody v Česku zatím podle něj chybí pravidla. Pro rodiče i porodní asistentky.

„Schází tam základní věci, jako například pořádné vzdělání v resuscitaci. Máme tady v Olomouci porodní asistentku, která ještě ani neměla diplom a už rodila doma. Ta maminka to přežila v podstatě zázrakem. Neexistuje nástroj, který by to nějakým způsobem omezil,“ říká.

Při domácích porodech podle Kantora zemře v Česku desetkrát více dětí než v nemocnicích. Jinde než v porodnici přijde na svět přibližně tři sta až čtyři sta miminek. Výjezdy k domácím porodům jsou stresující i pro záchranáře.

„Většinou u těch domácích porodů, kde se to v rodině plánuje, stojí třeba osm, deset lidí kolem vás a útočí na vás slovně. To rozhodně není pro tu práci dobré. Když se dozvíme, že jedeme na domácí porod, tak i zkušený záchranář s dvacetiletou praxí má, jak se říká, sevřeno,“ potvrzuje ředitel záchranářů v Olomouckém kraji Petr Hubáček.

Pokud matka s převozem do nemocnice nesouhlasí, nezbývá zdravotníkům nic jiného, než přemlouvat a vysvětlovat.

„Podle posledních zkušeností, pokud to dítě není opravdu bezprostředně ohroženo na životě, že mu třeba selhávají životní funkce, tak zavolat policii, svědky, všechno zaznamenat, nechat podepsat negativní revers od matky a pak se uvidí,“ říká Hubáček.

V Olomouckém kraji vyráží sanitka k porodům doma asi desetkrát za rok.