Glosa Pavla Maurera: Jak jednoduché. Sestřih „na havla” a k tomu šafránové rizoto a kapka domácího vína

13. květen 2017
Glosa Pavla Maurera

Nejsem nějak náročný, co se týká ostříhání mé hlavy. Mé požadavky na lazebníky se moc nezměnily od dob, kdy jsem chodil s papírovou modrou tříkorunou a žádal jsem projet hlavu na krátko. Posledních sedm let chodím ke stejnému holiči, který se mnou moc nediskutuje a udělá mi vždy střih, jaký nosí sám. A to se mi docela líbí, protože jemu to sluší a já se nemusím pouštět na tenký led, abych mu popisoval svou představu. Přijde mi to jednoduché a jsem spokojený. A stejné je to v restauracích.

Mnoho zákazníků nechce moc dlouho hloubat nad objemným jídelním lístkem. Často se jim velmi těžko vymýšlí, co si mají dát a jsou zmateni neznámými pokrmy. Úplně je pak vyhodí z konceptu cizokrajné názvy jako tapiokový puding, jeruzalémské artyčoky nebo třeba flank steak s madeirovým demi-glazé. Pro lidi z oboru v podstatě běžná terminologie, pro laiky totální bludiště a zmatek.

Jednu z nejmilejších vzpomínek na toto téma mám z malé rodinné italské tratorie z oblasti Piemontu. Tam prakticky ani nemají žádný jídelní lístek, jak jsme zvyklí z běžných restaurací. Přijde číšník, většinou člen rodiny, a odrecituje vám si tři předkrmy a tři hlavní jídla (rybu, maso a něco vegetariánského) a pak jeden, dva dezerty. Věřte, že si vždy vyberete a nebudete litovat.

Skoro se u nich - ve slunné Itálii - pak cítím stejně v pohodě jako u nás v Holešovicích, kde to dilema za mne rozhodne odborník na vlasy, stejně jako v této hospůdce - odborník na jídlo. Uvaří to, co je právě na trhu, co souvisí s počasím a také s danou lokalitou. Jaképak dlouhé vymýšlení: Zadní sestřih “na havla” a k tomu šafránové rizoto a kapka domácího vína …bez etikety.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio