S každým si tykám, jen se zvukaři ne, říká režisér Juraj Herz. Jeho portrét pro GEN natočil syn Michal

9. duben 2018

Michal Herz natočil jeden z dílů dokumentárního cyklu GEN o svém otci, legendárním režisérovi Juraji Herzovi. Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy nebo Habermanův mlýn, to jsou jen některé z široké plejády slavných filmů Herzovy rozsáhlé filmografie. Zemřel v 83 letech 8. dubna 2018. Připomenout si ho můžete jeho posledním rozhovorem na vlnách Radiožurnálu.

Miloval kino, a proto se rozhodl filmy rovnou točit. Roháč a Forman mu jako asistenti režie práci rozmlouvali. „Byl jsem členem souboru divadla Semafor a odtud se neodcházelo,“ vysvětluje Juraj Herz.

Semafor bylo v té době divadlo, kde mladí diváci stáli celou noc na vstupenku. „Najednou jsem z toho slavného divadla chtěl pryč. Režíroval jsem tam a hned při první režii, hrál jsem tam i hlavní roli, jsem zapomněl text. Říkal jsem si, to není pro mě a lidi mi nechtěli věřit, že nevím, jak dál, což mě naštvalo.“

S každým si tykám. Jenom se zvukaři ne. Nemám rád zvukaře, vždycky mi dělají věci, které mě naštvou.
Juraj Herz

S nápadem natočit GEN o Jurajovi Herzovi přišel Fero Fenič, když se dozvěděl, že Michal točí dokument o svém otci. „Trochu jsem se zdráhal. Bál jsem se, že když natočím pro ČT jeden z dílů GENu, o velký dokument už nebudou mít zájem,“ vzpomíná Michal Herz.

Využil možnosti, kdy otec režíroval divadelní představení Na Fidlovačce a rozhodl se, že dokument povede ve dvou rovinách. „Jedna se bude týkat dětství, dospívání, divadla a bude na divadelních prknech. Druhá rovina, která se týká filmu, bude se odehrávat v kavárně Slavia, protože tam sedával roky a byla pro něj důležitá,“ vysvětluje Michal Herz.

Jednou jedinkrát jsem litoval, že mám slavného otce, a to když mě chtěla obsadit Věra Plívová-Šimková do jednoho filmu a naši mi to nedovolili, protože bych zameškal školu.
Michal Herz

U Herzů o výchově rozhodovala spíš matka. „Začínal jsem režírovat a Michal u mě byl trochu upozaděný, čehož lituju. I když jsem ho vzal několikrát na natáčení a ve filmech se objevuje, ale to byly malé věci,“ přiznává Juraj Herz.

Zlom v životě Juraje Herze nastal Obchodem na Korze. Režiséř Ján Kadár tehdy řekl, že by ho měli nechat točit jako samostatného režiséra, aby se herec stal režisérem. „Kadár věděl, že bych chtěl dělat filmy sám. Když jsme dotočili Obchod na korze, který dostal Oscara, řekl: Přinejmenším noha od Oscara patří tobě. A šel k řediteli a řekl, ať mě nechají točit samostatně.“

Celé vyprávění o cestě Juraje Herze k režii najdete v záznamu rozhovoru.

autoři: pst , jaw
Spustit audio