Bude nový Karlín „pro všechny“? Zavřela hospoda U Fandy a začala rekonstrukce viaduktu
„Bylo by naivní si myslet, že se úplně vyhneme gentrifikaci. Až zmizí sklady, garáže a podobně, bude to znamenat totální změnu,“ prohlašuje architektka Yvette Vašourková ze studia CCEA k rekonstrukci karlínského Negrelliho viaduktu. Pod jeho oblouky by měly vzniknout kavárny, obchody i kanceláře neziskovek. Architekti, radnice Prahy 8 i občané si přejí, aby nové prostory sloužily především běžným občanům a z viaduktu se nestalo exkluzivní místo jen pro bohaté.
„Chceme podporovat drobné kreativní podnikatele, řemeslníky, malé firmy. To je hlavní záměr projektu,“ vysvětluje Vašourková. „Dovedeme si představit, že tady budou bistra, kavárny, studia, neziskovky a obchody, které ale budou pečlivě vybírány.“ Yvette Vašourková spolu s architektem Igorem Kovačevićem stojí za celým projektem oživení Negrelliho viaduktu, loni iniciovali projekt Léto pod viaduktem, kdy se pod železničním mostem čtyři měsíce odehrával kulturní program. V dříve nevábném prostoru vznikla místa s posezením, občerstvením i dětským hřištěm.
Neztratit genia loci
Rekonstrukce 1 110 metrů dlouhého viaduktu z roku 1850 začala na jaře letošního roku a měla by skončit na přelomu let 2019 a 2020. Veřejnosti by pak mělo být k dispozici zhruba 50 oblouků. K návrhu Vašourkové a Kovačeviće se zatím staví pozitivně pražský magistrát, radní Prahy 8 i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která má rekonstrukci na starosti. Podle Vašourkové ho podporuje i primátorka a odborníci z památkového ústavu.
Architektonický projekt počítá se zasklením oblouků, všechny prostory by měly tedy mít jednotný exteriér, do budoucích interiérů ale architekti zasahovat nechtějí. Viadukt nemá být sterilním, předraženým komplexem, ale měl by sloužit širokým vrstvám obyvatel a také vycházet z karlínské historie a jeho genia loci. Budoucí nájemci by tak měli být vybíráni i podle toho, co mohou občanům přinést pozitivního. „Chceme, aby viadukt sloužil různým sociálním skupinám. Uvažujeme o různých úrovních nájmů. Ryze komerční subjekty by platily více než třeba neziskové a podobně,“ představuje svou vizi Vašourková.
Hledá se nový Fanda
Radní Petr Vilgus z Prahy 8 sdílí stejnou představu: „Nechceme, aby pod viaduktem byly jen drahé butiky, nudné fast foody a káva za 70 korun, ale aby to bylo místo, které bude běžný člověk toužit navštěvovat.“ Karlín se s gentrifikací potýká už teď, roste zde množství administrativních a obchodních komplexů, mizí služby a podniky cenově dostupné i pro nižší vrstvy. „Restaurací, které donedávna nabízely svíčkovou s knedlíkem a dnes nabízejí hamburgery za 170 korun, je víc a víc. Radnice se tomuto procesu snaží odolávat a brzdit ho,“ říká Vilgus.
Současně s rekonstrukcí viaduktu skončila asi nejznámější karlínská hospoda U Fandy. Majitel musel prostor opustit bez náhrady a zatím pro hospodu marně shání nové místo: „Pod jedním obloukem jsem měl i garáž, ta mi taky bude chybět.“ Dokáže si představit, že by se po rekonstrukci pod oblouk vrátil, ale jak říká: „To bude až za tři roky, já potřebuju hospodu otevřít hned teď, jinak se mi štamgasti rozutečou.“
Jak proměnit Florenc
V CCEA nyní přemýšlejí, jak zajistit, aby využití oblouků bylo pod kontrolou, aby se z viaduktu nestala jen luxusní nákupní galerie. A také jak zabezpečit, aby jejich návrh inkluzivního využití, tedy využití pro všechny, nešlo v budoucnu jen tak lehce změnit třeba při změně politické reprezentace. Inspirací i varováním jsou jim viadukty v zahraničí. Jak vysvětluje Yvette Vašourková: „Komunikujeme mimo jiné s autory viaduktu v Curychu. Ti do toho šli se stejnou myšlenkou, ale bohužel se to zvrtlo a stalo se z toho hodně exkluzivní místo.“
Architekti i radnice jsou si vědomi nutnosti proměny celé oblasti okolo autobusového nádraží Florenc. S tím souvisí například plán na revitalizaci ulice Za Poříčskou branou, kterou někdy místní označují za „šlehárnu a záchodky Florence“, i současná proměna karlínských kasáren na kulturní a společenské centrum. Do debat o viaduktu a okolí se zapojují i místní občané. Podle Vašourkové jsou využití oblouků převážně nakloněni. „Místní obyvatelé si během Léta pod viaduktem prostor oblíbili a jeho využití podporují, protože vědí, že tam jinak může zůstat nekontrolovatelný prostor, kde hrozí kriminalita.“
Lidé náhodně oslovení na ulici její slova potvrzují, objevil se ale i názor, že spolu s kavárnami a obchody přibude problémů s parkováním a prostor pod železničním mostem by měl nejlépe sloužit jako parkoviště. Někteří mají ještě skromnější přání: „Já bych chtěl, aby se tady nesházeli feťáci a nepíchali si tu, to mi úplně stačí.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
