Lidstvo je migrujícím druhem. Přesto nemáme chuť chápat a tolerovat ostatní, říká antropolog

25. květen 2017

O antropologii se toho málo ví, ale je to moc zajímavá věda. Zkoumá člověka v tom nejširším slova smyslu a učí lidi vzájemnému respektu a toleranci. Nevěříte?

Antropologie se zabývá současností a minulostí lidstva. „To je takové obecné, ale co mě v poslední době zajímá nejvíc je problematika prostoru: jak se v něm lidé orientují, jak mu rozumí a jak lze číst v prostoru sociální vztahy,“ vysvětluje antropolog Martin Soukup. Prostor podle něj determinuje naše chování.

Co o nás říká prostor

Zajímá ho, jak se historické události promítají do prostorového chování lidí. Proto i zkoumá chování domorodců na Papui-Nové Guinei, kteří byli před 70 lety násilně přestěhovaní z jedné vesnice do druhé. „Proč je dobré se tím zabývat? To zjistíte ve chvíli, když se k vám přistěhuje soused, kterého nechcete.“


Jednou z nejzásadnějších proměn na Nové Guinei byl příchod mobilního signálu. Stal se statusovým symbolem majetku. Je vidět, jak lídři klanů jsou ti, kteří mají mobilní telefon. Jakoby se tam utvářelo něco na způsob střední třídy.

I proto jeho obor může pomoct při integraci uprchlíků do Evropy. „Antropologie je vědou o čase a prostoru a lidstvo je pořád na nohou. Je migrujícím druhem. Takže je klíčové poznat, jakým způsobem se prostorově chováme,“ říká jako spoluautor knihy Antropologie a Melanésie, která byla oceněna jako nejlepší vědecká monografie Univerzity Karlovy.

Respekt a tolerance

Vzájemné kulturní kontakty mohou mít pozitivní, ale i negativní dopady. A nejde to dopředu odhadnout. „Lidé se v různých kulturních prostředích liší svými hodnotami, postojem k životu, ke svobodě. Máme tendenci považovat vlastní hodnoty za ty jediné správné a nemáme moc chuť dívat se na svět z perspektivy těch druhých a snažit se je pochopit.“

Martin Soukup

Tohle považuje Martin Soukup za velké poslání antropologie. „Učí nás respektu ke kulturním tradicím a hodnotám. Musíme si uvědomit, že lidstvo je kulturně velmi pestré.“

autoři: eh , Martina Kociánová
Spustit audio