V turistických oblastech Řecka si ekonomické krize nevšimnete, země se s ní ale stále potýká

25. květen 2017

Řecko se potýká s následky ekonomické krize už skoro deset let. Nezaměstnanost v zemi dlouhodobě přesahuje dvacet procent, hospodářství se oproti době před krizí propadlo o čtvrtinu. Řecko je ale také známé jako populární turistická destinace. Jak se liší krize v turistických oblastech a ve zbytku Řecka?

Nafpliu se přezdívá „řecké Benátky“, což potvrzují i turisté, kteří si užívají dovolenou na místních plážích. Ekonomickou krizi tu příliš nezaznamenávají, stejně jako tu uprchlickou. To potvrzuje i starosta Nafplia Dimitrios Ioannis Kostouros, který říká, že ekonomická krize se města dotkla jen částečně:

„Je to stejně jako ve všech městech Řecka, které se převážně zabývají turismem, i u nás se snížily příjmy. Musím ale poznamenat, že Nafplio je velice odlišnou částí Řecka. Je totiž považované za jednu ze tří nejvýznamnějších řeckých turistických destinací. Z toho vyplývá, že je příznivěji umístěno než ostatní části Řecka. Ekonomická krize se zde proto tolik neprojevuje.“

Nafplio patří do oblasti Argolida. Šéf místní krajské samosprávy Tasos Chividopulos vysvětluje, proč se jí říká „křižovatka lidí i bohů“: „Všude, kam se podíváte, najdete nějakou památku ze starých časů, což zcela jistě zanechá stopy i na současnících žijících v kraji Argolida.“ Opakované zvýšení daní mělo v Řecku vliv i na ceny a počet turistů. Těch bylo v Argolidě méně, ale jejich počet opět pomalu narůstá.

To, že se míra, jakou hospodářská krize Řecko zasáhla, liší region od regionu, potvrzuje i ekonom Aleš Chmelař, vedoucí Oddělení strategií a trendů EU na Úřadu vlády: „Je patrné, že například v městských a urbánních oblastech byl nárůst chudoby nebo bezdomovectví největší, například jenom v roce 2011 a stabilně v každém roce krize přišlo zhruba 20 tisíc lidí nejenom o práci, ale i o domov a v podstatě se ocitli na ulici.“

Tasos Chividopulos, šéf oblasti Argolida, při natáčení rozhovoru

Právě turismus by podle ekonoma mohl být jedním z odvětví, které by mohly pomoci Řecku dostat se z ekonomické krize. „Ukázalo se, že i snížení mzdových nákladů v ostatních průmyslových sektorech, nebo například v potravinářství nevedlo ke kýženému zvýšení exportu. Co byla ale docela stabilní složka řeckého exportu, fakticky exportu, tak to byl právě turismus,“ vysvětluje Chmelař. Řecku by podle jeho názoru mohl pomoci velký investiční plán, který ale není na dohled.

Jakým způsobem by se do Řecka mohl vrátit růst? Proč nefungují dosavadní memoranda uzavřená mezi Řeckem a jeho věřiteli? A měl by se řecký dluh odepsat? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>
autoři: thk , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.